Petr Maglia ( [email protected] )
za SFS-HB www.blatna-cz.com
Stolní Filosofická Společnost – Horní Blatná (SFS-HB)
Majakovského 50, 362 37 Horní Blatná, mobil 602 381 286
Kancelář: V.Nejedlého 1838, 272 01 Kladno, tel/fax: 312 243 382
V Horní Blatné 13.10.2010
Pozvánka na 14.seminář SFS-HB rok 2011
odborný garant: Dana Dostálková
téma: Ludwig WITTGENSTEIN
Vážení přátelé a příznivci stolní filosofie,
opět si Vás dovolujeme zlákat na víkend se stolní filosofií do Horní Blatné, na zahradu či do lokálu U Magliů, Majakovského 50, první dům za železničním viaduktem ve směru na Potůčky.
Sejdeme se jako obvykle poslední víkend v červenci od pátku 29.7. do neděle 31.7.2011.
Prosím každého, kdo plánuje svoji přítomnost o nezávaznou zmínku (emajlem či telefonem) v termínu do 22.7.2011, abychom měli dostatek zásob. Místa na spaní je v domě dost. Vlastní spacák je vítán, jen kvůli semináři ho však nekupujte.
Odborný program na téma " Ludwig WITTGENSTEIN " je výzvou všem účastníkům. Jistě ale najdeme i čas na společenský program, osvěžení horským sluncem, koupaliště pod Blatenským vrchem, pivo, kulečník a tanec.
K tématu semináře se můžete vyjadřovat zasláním připomínky, námětu apod. buď mně, nebo přímo na naší w-stránce diskusí k textu, provizorně zařazeném na w-stránce jako první aktualita Z důvodu fungování w-stránky s poruchou (nefunguje volba semináře 2010 a 2011) jsem jako druhou aktualitu zařadil Ex post text Marka Tomečka, aby byla možno se vracet také k 13.semináři.
Těšíme se na každého a jeho kamarády
Jana a Petr Magliovi
kontakt na organizačního garanta
[email protected]
http://www.blatna-cz.com/index.php
mobil: 602 381 286
Dále odkazujeme na STANOVY Stolní filosofické společnosti – Horní Blatná z 22.8.2007 a
předáváme slovo odbornému garantu 14.semináře SFS-HB Daně Dostálkové:
-----Original Message-----
From: [email protected] [mailto:[email protected]]
Sent: Monday, October 11, 2010 9:47 PM
Subject: 14. seminář SFS_HB
Zdravím všechny přátele stolní filosofie
a vyhlašuji a potvrzuji, že tématem 14. semináře bude
Ludwig WITTGENSTEIN.
Zaměřit bych se přitom chtěla především na jeho knihy Tractatus logico-philosophicus a Filosofická zkoumání, a to především na vztah mezi nimi, neboť Filosofická zkoumání by měla do jisté míry vyvracet tvrzení Tractatu. Mě osobně zajímá jak dílo Ludwiga Wittgensteina, tak on sám jako člověk, který mě zaujal nejen svou výjimečnou inteligencí, ale také svou pozoruhodnou upřímostí a poctivostí, se kterou se vztahuje ke světu i sám k sobě.
Chápu, že takto je téma semináře nastavené dost široce a náročně a že ne každému se bude chtít přečíst a nastudovat obě knihy, zvlášť když minimálně Tractatus je proslulý tím, že je obtížné porozumět jeho maximálně zestručněním formulacím. Sama se ostatně lekám, že je to téma obtížné a náročné, přesto mě ale přitahuje a chci se pokusit do wittgensteinovské filosofie proniknout, jak jen se mi to podaří, byť to bude možná jen nepřesně a amatérsky. Chtěla bych k tomu ale přistoupit s poctivostí, která mě u W. právě zaujala. Předpokládám tedy, že před seminářem zveřejním svůj příspěvek, který bude shrnutím toho, co se mi z W. díla podařilo přečíst a pochopit, a který by snad mohl být vstupem pro všechny, kteří se sami nebudou chtít W. pracemi prokousávat. Zároveň doufám, že se najdou i tací, kteří se do W. začtou se mnou a podělí se se mnou o své objevy a svoje názory a způsoby uchopení toho, co W. napsal. Připadá mi, že vzhledem k složitosti námětu bude každý pohled i názor velmi cenný.
Doufám, že mi Wittgensteinovo dílo neponecháte zcela na pospas!
Za sebe zároveň nabízím, že bych o svém čtení a přemýšlení podávala průběžně krátké zprávy, kterými bych chtěla alespoň trochu zatáhnout i ostatní do společného přemýšlení a případného dialogu.
Zatím jsem si pořídila tuto literaturu:
Tractatus logico-philosophicus, OIKOYMENH, Praha 2007 Logisch-philosophische Abhandlung, Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main 2003 (laskavým darem od snachy Markétky) Poznámky o barvách, FILOSOFIA, Praha 2010 Anthony C. Grayling: Wittgenstein – Průvodce pro každého, Dokořán s.r.o., Praha 2007
V knihovně jsem si vypůjčila:
Ray Monk: Wittgenstein – úděl génia, Hynek s.r.o., Praha 1996
Z toho Tractatus považuji za základní text a velice mě potěšilo, že je bez problémů k sehnání. To bohužel neplatí pro Filosofická zkoumání, která se mi zatím nepodařilo sehnat, takže budu asi nucena vypůjčit si je v knihovně. Vzhledem k tomu, že je to pro mě druhý základní text, tak je mrzuté, pokud budu mít knihu jen vypůjčenou, ale možná to nakonec bude jediná možnost. Zatím jsem studium této knihy odložila a zabývám se nejprve Tractatem.
Poznámky o barvách jsem si koupila spíš jako zajímavost, ještě jsem je nečetla, ale začíná mi připadat, že by to mohl být konkrétnější text, který by mi mohl pomoct pochopit způsob uvažování W. a jeho filosofické metody. Kromě toho považuji barvy za nesmírně zajímavé téma nezávisle na ostatní W. filosofické práci.
Průvodce pro každého jsem si koupila jako poslední záchranu pro případ, že samostatně nic nepochopím :-)
Wittgensteinův životopis od Ray Monka jsem si vypůjčila na základě laskavého doporučení Marka Tomečka. Zatím jsem ho přečetla asi do dvou třetin, tedy do doby, kdy W. žádá o Britské občanství v souvislosti s anexí Rakouska v roce 1938, kdy se zároveň vrací k profesorské dráze v Cambridgi. Je to velice zajímavá a faktograficky obsáhlá knížka, pomocí které si skládám určitý obraz prostředí a doby, ve které se W. pohyboval, především v souvislostech k k tomu málu, co o filosofii této doby vím. Tractatus samotný je pro mě náročný text, kterého se zatím dotýkám velice opatrně a snažím se k němu najít nějaký vhodný přístup, schůdnou cestu pro jeho porozumění. Sekvenčně jako text se to podle mě čte velmi obtížně, mám pocit, že mi k tomu chybí porozumění souvislostem. Střídají se tu výroky dost obecné a mnohoznačné („Svět je vše, co je zkrátka
tak.“) na jedné straně a detailní logické konstrukce a vzorce na straně druhé. K obecnému mi chybí kontext a k formulacím logických zákonů a vývodů základy a porozumění výchozím faktům, čili vlastně taky kontext. Zaujalo mě číslování jednotlivých výroků v Tractatu a struktura, která se tím vytváří. Pokusila jsem se tedy jít při čtení po jednotlivých úrovních číslování, abych získala nový náhled na text. První, základní úroveň traktátu vypadá potom takto:
1. Svět je vše, co je zkrátka tak. (Die Welt ist alles, was der Fall
ist.)
2. To, co je zkrátka tak, fakt, je existence stavů věcí. (Was der Fall ist, die Tatsache, ist das Bestehen von Sachverhalten.) 3. Logický obraz faktu je myšlenka. (Das logische Bild der Tatsachen ist der Gedanke.) 4. Myšlenka je smysluplná věta. (Der Gedanke ist der sinnvolle Satz).
5. Věta je pravdivostní funkcí elementárních vět. (Elementární věta je pravdivostní funkcí sebe samé). (Der Satz ist eine Wahrheitsfunktion dr Elementarsaetze. Der Elementarsatz ist eine Wahrheitsfunktion seiner selbst.) 6. Obecná forma pravdivostní funkce je [p, ξ, N, (ξ)]. Toto je obecná forma věty. (Die allgemeine Form der Wahrheitsfunktion ist:
[p, ξ, N, (ξ)]. Dies ist die allgemeine Form des Satzes.) 7. O čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet. (Wovon man nicht sprechen kann, darueber muss man sweigen.)
Potěšilo mě, že takto uskupeno dává text celkem jasný smysl, alespoň na první pohled, protože jinak moc nevěřím, že by W. uvažování bylo jednoduché a snadné k porozumění. Svět je prostě všechno to, co je, oč se (nám) jedná. Můžeme ho vnímat jako souhrnnou existenci stavů věcí, tedy jednotlivých věcí a jejich souvislostí, asi spíš s důrazem na ty souvislosti, které se nazývají fakty. Od faktu je odvozena myšlenka a od myšlenky věta. V bodu 5 je provedena logická analýza věty, to prozatím odkládám kvůli složitosti problému na později. To samé ohledně bodu 6 (omlouvám se za lehce zkomolený popis vzorce, matematici prominou, nenašla jsem v počítači vhodné znaky). Nechce se tohoto bodu ujmout někdo s příslušným vzděláním?
Za sebe si v tuto chvíli nejsem jistá, jak dalece se chci právě logickým dokazováním zabývat, zvlášť vzhledem k tomu, že právě tato část by podle mě měla být popřená ve Filosofických zkoumáních.
Nezabývat se těmito body víc, než kolik je nutné pro porozumění Filosofickým zkoumáním?
Poslední bod jako jediný není rozvedený podrobnějšími poznámkami, jedná se zřejmě o shrnutí podstaty celé knihy. Je to bohužel tak obecné, že bez porozumění souvislostem je to nesrozumitelné, respektive výrok nabízí příliš mnoho způsobů porozumění. Doufám, že v průběhu svého zkoumání dospěji k jistému upřesnění toho, co tím chtěl W. říct.
S pozdravem
Dana Dostálková