(pozn.pm – 20.7.2007 13:27)
Otázka viny, to je otázka hříchu. Je to teologický problém, neb se týká vnitřního člověka (každého, bez rozdílu). V knize Římanům 3:23 a 10 je o tom jasná výpověď. K otázce viny Ti nemohu tedy dát jiný názor, než biblický. Náš problém je pouze v tom, či se s tím, co ap. Pavel říká - ztotožním. Pak-li ano, mám vyhráno, v opačném případě stojím - a nemohu dál.
Druhý krok : Co s tím ? Na rozdíl od darwinistů, marxistů, trockistů, atd. my křesťané víme, že duše člověka je celostní (na rozdíl od facetovaného rozumu), okolnosti a případy vnímá v již hotových obrazech, nikoliv mozaikovým přidáváním k tomu, abych k obrazu dospěl (příklad : story s objevem penicilinu od Fleminga). Je nesmrtelná.
Jak se oné zátěže, zvané vina zbavit (univerzálně) a vnitřního člověka-duši odbřemenit, je jenom ve vztahu Dárce-Recipient (Stvořitel-Člověk). Dárce je absolutní Láska a absolutní Spravedlnost zároveň. K odčinění hříchu (viny) vede jediná cesta - cesta oběti. Generální pardon musí předcházet absolutní oběť. Jediný případ, který tuto podmínku splňuje, je JEŽÍŠ - Syn člověka a Syn Boží (Apoštolské vyznání víry, které spojuje všechny křesťanské denominace).
Akceptování uvedeného není věcí rozumu - ale víry. A to je ten inflexní bod, kdy se cesty lidských duší zásadně rozchází . Předpokladem přímé (říkáme tomu úzké cesty) cesty, je POKÁNÍ. Pokud je upřímné (komunikace Recipient-Donor), nemusím se již ku své vině nikdy vracet. Je zapomenuta, je smyta, právě onou obětí, kterou sám Dárce nabízí a v Ježíši zrealizoval.
Přikládám čtyři základní Duchovní zákony křesťana(kristovce).
Z Trnavy, srdečně,
Mojmír Kovář
Mojmír Kovář: Můj názor pamětníka bourání a reformování nereformovatelného v souvislosti se zřízením Ústavu
(pozn.pm – 28.5.2007 0:02)
1-Projekt Otevřená minulost (dále Projekt) je - i přes uvedené potenciálně ohrožující argumenty - historický pokrok, vzhledem k prolomení politické nevůle "tlustočárníků" a "fierlingerovců"; 2-Jedním z cílů může být přerušení kontinuity komunistického myšlení, které se dosud projevuje zejména duchem kontinuity komunistického práva, jehož současná pseudoliberalizace pouze umocňuje ( děsivějším příkladem aproximace takových pseudokonjunkcí je Čína ); 3-Útok na nepřijatelnou levicovost prostředků veřejnoprávní masmediální komunikace ( př.: soustavné protěžování Evoluční teorie i v důsledku spektra členů Rady České televize ) dostává v Projektu účinnou munici; 4-Volba Václava Klause opětovně prezidentem, bez jeho detailní genealogické rešerše, je vzhledem k důležitosti symboliky, nepřijatelná; 5-Profesionálové typu Pavla Žáčka a Petra Blažka jsou zárukou nezávislosti, tolik důležité pro kvalitativní stránku procesu otvírání neblahé minulosti těžce zkoušeného národa uprostřed Evropy s tolika vniřními zraněními; 6-To vše a mnoho dalších internalit a externalit může Projekt evokovat.
Ing. Mojmír Kovář,
exposlanec FS ČSFR,
Trnava, SR