Marek Tomeček: JAZYK A VÝZNAM
Úvodní slovo odborného garanta 8.semináře SFS_HB – 29.až 31.7.2005
1. Proč filozofie jazyka?
1.1 Co je filozofie jazyka?
- je to jedna z filozofických disciplín a zabývá se otázkami fungování jazyka: jak označují slova věci, co je význam v jazyce, co je pravda, jak můžeme našimi větami něco myslet, co je základní jednotka významu – slovo, věta či myšlenka.
1.2 Postavení filozofie jazyka v současné filozofii
- je alespoň v anglo-americké, tzv. analytické oblasti dominantní. Koncem 19. století se pozornost matematiků, logiků a tím i filozofů obrátila k analýze jazyka, (G.Frege, B.Russel) až se v první polovině 20. století zdálo, že správný pohled na jazyk spolu s odhalením jeho logické struktury povede k vyřešení všech filozofických problémů (L.Wittgenstein). Ale už ve 40. letech začíná destrukce takto ambiciózního programu a tzv. Oxfordská škola (J.L.Austin) spolu s pozdním Wittgensteinem problematizuje přímočarý vztah jazyka a logiky a zdůrazňuje jeho pragmatickou stránku. Přesto je filozofie jazyka hlavním směrem moderní západní filozofie a z pozice „první filozofie“ vytlačila ve 20. století metafyziku.
2. Proč „Jak dělat věci slovy“?
Už od Aristotela si filozofové mysleli, že jediná relevantní funkce jazyka je popisovat stav věcí, a to buď pravdivě nebo nepravdivě. Austin tento tzv. deskriptivní omyl vyvrací poukazem na výroky, které nejsou ani pravdivé ani nepravdivé (Slibuji.) a které nazývá performativy na rozdíl od konstativů, což jsou věty pravdivé nebo nepravdivé. Nejde však jen o rozšíření našeho pohledu na jazyk, ukazuje se, že pokaždé, když něco řekneme (vykonáme řečový akt), tak tím něco děláme, jazyk se vlastně stává součástí lidského jednání. Základní významovou jednotkou není slovo nebo věta, ale rovnou celý řečový akt, a mnohé filozofické paradoxy pramení z ignorování jeho pragmatických předpokladů (Venku prší a já tomu nevěřím.) Takto poopravená teorie významu otevírá nové možnosti pro analýzu etických a estetických, dokonce i teologických tvrzení.
Na druhou stranu si uvědomuji, že je to kniha poměrně technicky náročná, kde čtenář často ztratí smysl ve změti detailů. Proto pro odrazeného čtenáře doporučuji cokoli z:
3. Alternativní literatura
Ved Mehta: Setkání s filozofy, krátké medailonky hlavních oxfordských filozofů 60. let se zajímavým komentářem od člověka s amatérským zájmem o filozofii.
Ludwig Wittgenstein: Filozofická zkoumání, prvních asi 50 stran je poněkud kryptickým ale kvalitním úvodem do nejdůležitějšího filozofa minulého století. Pro hledače smyslu.
Ludwig Wittgenstein: Rozličné poznámky, aforismy o umění a jazyce.
Dále cokoli o jazyce (i od našich fenomenologických a postmoderních kolegů!) a stačí též vlastní názor na jazyk a jeho fungování.