Petr Maglia
ÚVOD – záměr, cíle a dosavadní tradice Stolní Filosofie v Horní Blatné
Vážený čtenáři,
ať už jsi byl či byla účastníkem posledního čtvrtého či předchozích seminářů, nebo se Ti zatím dařilo se seminářům vyhnout – oslovuji Tě se stejnou naléhavostí se svým úvodním vysvětlením záměru, cíle a dosavadní tradice Stolní Filosofie v Horní Blatné.
Obsah ÚVODU sborníku, tj. vysvětlení pojmu Stolní Filosofie v Horní Blatné v uvedeném pořadí - záměr, cíle a dosavadní tradice - mi snad umožní logicky popsat moje pohnutky a mojí interpretaci seminářů jako setkání účastníků při mluvení k předem zvolenému tématu. Hned však musím poznamenat dvě věci. Za prvé – jiný účastník než já, pokud by byl ochoten formulovat totéž, možná by došel ke zcela jiným závěrům, tedy důvody jeho účasti na semináři byly jiné než můj záměr pořadatele. Za druhé – uvedené pořadí - záměr, cíle a dosavadní tradice - sugeruje chronologickou představu etap realizace cílevědomého úsilí, ale ony moje záměry se každým seminářem asi trochu vyvíjejí, zejména při jejich reflektování, takže následující můj úvodní pohled není chronologický, ale dnešní (tím neříkám, že si nestojím za svými případnými dřívějšími prohlášeními, jen si nárokuji možnost názorového vývoje), takže při popisu záměru využívám zkušeností z posledního semináře.
Záměr - Manifest STS_HB
Koncepčně rezignuji na naučný charakter semináře – myslím že čtenář literatury, doporučené ke zvolenému tématu, si udělá svůj názor beze mě, pokud ho téma zaujme. Těším se však ze setkání účastníků zaujatých tématem do té míry, že jsou ochotni v pohodlí u stolu s těžkým skleněným popelníkem v ruce vtloukat do hlav jiných podobně vyzbrojených účastníků svůj názor k tématu. Protože došlo k procezení tématu životem, téma oslovilo stolního bojovníka konfrontací s jeho dosavadními zkušenostmi, zafungovalo jako katalyzátor a účastník vybuchnul, rozdává se do všech stran co mu hlas a židle dovolí, někteří lezou i na stůl, aby ostatní obohatili co nejvíc. Věřím jim tím více, čím snadněji jsem schopen oponovat, reakce jsou stále spontánnější, společný svět se stává přítomností, která trvá = setkání (Buberovské).
Z uvedeného mi vyplývá, že tématem mi není například moderna a postmoderna jako taková, ale Dušanova moderna a postmoderna, tedy názor předkladatele a odborného garanta k tématu.
Ještě k tématům semináře obecně: Nosné téma pro stolní společnost myslím málo souvisí s odborností jejích členů, neřku-li s jejich vzděláním. Například si vezmu můj případ (se vší skromností): Věda (v oboru fyzikální metalurgie jsem majitelem diplomů a titulů) pro mě byla důležitá v mládí (v takzvané přípravě na život = přípravný život – což je ovšem „contradictio in adiecto“, jak vyslovují staří latiníci a pan Vodňanský), účetnictví a ekonomie mají význam pro současné zabezpečení mojí rodiny, nicméně s bilancováním při padesátce jsem si uvědomil, že pro mě je důležitý život „an sich“, tj. obecně (člověčí a nejen můj), tím si zpětně vysvětluji dosavadní lidská témata seminářů – Prof.Machovec a jeho horování za zachování civilizace (lidského rodu), Prof.Buber a jeho formulace setkání, I.Klíma a jeho téma pokory atd. (pochopitelně připomínám zejména ta svá témata). Shrnuji: Není důležité původní vzdělání ani současná účast ve výdělečném procesu, pro stolního filosofa je tématem to, co ho oslovuje, čím se zabývá z vlastní vnitřní potřeby, z čeho má radost, čím se trápí nebo rozčiluje. A pokud nemá bojovat sám se sebou, pokud má mít šanci na setkání, nevolí téma fyzikálně-metalurgické, alebrž zaujímavé i pro další soustolovníky, takříkajíc téma všem společné – tedy život, bytí ve světě, s láskou k tomuto tématu, proto vzývám stolní filosofickou společnost.
Je zřejmé, že Stolní Filosofii lze provozovat pouze ve společnosti, tedy při setkání lidí, kteří ze stále širšího vějíře možností prožití svého času upřednostňují tradiční mluvení ne proto, že jim jsou jiné kulturní prožitky nepřístupné, ale protože jsou otevřeni si své prožitky prohlubovat, tedy dále uvědomovat formulováním pro ostatní, protože jsou schopni vlastní názor uplatnit, aby se vůči němu mohl vymezit názor jiný a téma bylo obohaceno ozářením z jiné strany. Tak se naplňuje lidová moudrost, že „Sdělená radost je dvojnásobná radost a sdělená starost je poloviční starost“. Je-li tvůrčím místem takových setkání neutrální hospodský stůl s přátelskou obsluhou, tvoří pravidelní účastníci stolní společnost. Stolní společnost samozřejmě probírá vše, ničemu se programově nevyhýbá, tedy ani diskusím filosofických témat. Tato společnost se stává stolní filosofickou společností, když je úroveň diskuse pozdvižena nad běžné „pivní řeči“ tím, že se účastníci na diskusi ke zvolenému tématu připraví nastudováním dostupných pramenů, případně písemnou formulací svých příspěvků k tématu a jejich rozdáním účastníkům předem. Pak je možno stanovit program a účastníci mohou být připraveni stolně filosofovat – odevzdaně ve službách pravdy probírat zážitky z hlediska přispění k poznání skutečnosti.
Je otázkou, je-li popsané probírání filosofických témat filosofováním, tedy jestli stolní společnost pěstuje filosofii, nebo společnost pěstuje stolní filosofii (jako stolně-filosofická stolní společnost). Na tomto místě bych si dovolil parafrázovat Zigmunta Baumana (když odmítnul řešit, je-li doba moderní nebo postmoderní): Naše semináře jsou nám … „příležitostí, abychom tento svět výstižněji popsali, abychom lépe porozuměli tomu, co se v něm děje a o co v něm jde. Starost o to, jaký název tento portrét ponese, rád přenechám jiným.“
Konečně – s objasňovaným záměrem mi ještě souvisí místo výkonu stolní filosofie – obec Horní Blatná. S Horní Blatnou na hřebeni Krušných hor se poznáváme dlouho, už více než třicet let, od mých prvních samostatných výletů, v létě turistických, v zimě lyžařských. Karlovarský historik Stanislav Bucharovič ve svém vyznání mluví o zádumčivě krásné krajině, její základní melodie je mollová a zní jako blues, člověku se do duše vkrádá neomylné a sladkobolné tušení věčnosti; v harmonii a souzvuku s tajemným rytmem krajiny, v úctě a pokoře vnímá stopy úsilí mnoha desítek generací původně horníků Horní Blatné. Když jsem zde náhodou získal dům, splynula mi Horní Blatná s rodnými Karlovými Vary coby mateřským útočištěm, stala se důvěrným zázemím pro klidné a pohodlné zamyšlení. Není náhodou, že tu pobývají moji přátelé z mládí a že jsem zde našel mnoho spřízněných lidí. Stolní společnosti různých generací v Horní Blatné žijí a vzkvétají postmoderní době navzdory.
Cíle SFS_HB
Z uvedených záměrů zatím vyplynulo pěstování stolní filosofie formou seminářů jako dvoudenních setkání účastníků, oslovených pozvánkou stálého předsedy jednočlenného přípravného výboru Stolní Filosofické Společnosti Horní Blatná (SFS_HB). Tento stálý předseda je takto pořadatelem, nebo-li stálým organizačním garantem každého jednotlivého semináře. Téma semináře s návrhem doporučené literatury stanoví odborný garant semináře, zvolený účastníky předešlého semináře pro následující seminář.
Osvědčilo se konání semináře jednou ročně v létě o posledním červencovém víkendu, aby bylo možno snídat na slunci, relaxovat plaváním v horách a stolně filosofovat s přátelskou obsluhou v zahradním stínu s přesunem k teplému krbu při nástupu horsky letní tmy.
Jednoroční frekvence seminářů klade na stálé účastníky značné nároky. Tato frekvence odpovídá několikaměsíčním dozvukům minulého semináře, zahrnujícím archivaci písemností a fotodokumentace, vypracování pokud možno konsensuální závěrečné zprávy a vystavení diplomů účastníkům. Diplom je spojen s doživotní vědeckou hodností Člen SFS_HB, která nositele zavazuje nezapomenout na své prokázané jedinečné schopnosti a tvořivě je rozvíjet u všech budoucích stolů. Novým prvkem v rámci dozvuků čtvrtého semináře je vydání tohoto sborníku.
Mezitím se v hlavě nově zvoleného odborného garanta rodí téma příštího semináře, stolně konzultované v neformálním užším kruhu aktivistů. Výsledkem je formulace tématu s odkazy na doporučené texty, jejichž nastudováním obeslaní potenciální účastníci příštího semináře zjistí, zda-li je téma oslovuje do té míry, aby nadcházející červencový víkend svého života věnovali semináři. Pokud někdo z oslovených pocítí potřebu předem formulovat, jak ho téma oslovilo, aby pozornost účastníků semináře nastavil také svým zážitkem a vymezil se vůči odbornému garantovi, reaguje na pozvánku příspěvkem. Pořadatel zajistí distribuci příspěvku ostatním osloveným, takže po pozvánce ještě následuje několik kol dalších zásilek, včetně organizačních upřesnění, a už je tu opět léto a termín semináře.
Výběr oslovených dělá pořadatel především z řad minulých účastníků, přitom každý oslovený má právo kopie materiálů předat těm svým přátelům, které sám uváží coby potenciální účastníky. Záhadu prvního semináře pořadatel překlenul nákupem čtyřiceti výtisků právě vydané knihy Prof.Machovce „Filosofie tváří v tvář zániku“ a jejich rozesláním více než padesáti lidem – tedy prakticky všem, které v životě do té doby potkal a u nichž mohl doufat ve sklon ke stolní filosofii. Zdálo by se, že po čtvrtém roce takto nastartované řetězové reakce je republika opředena sítí buněk Stolních Filosofických Společností a Češi včetně zahraničních jsou světu připraveni nabídnout život v pravdě. Skutečná účast v Horní Blatné se zatím pohybovala od dvanácti do dvacetipěti účastníků. Nicméně - u zrodu naší dosavadní civilizace více apoštolů také nebylo.
Dosavadní tradice SFS_HB – čtyři semináře
Milan Machovec a jeho kniha „Filosofie tváří v tvář zániku“
Účastníci byli vtaženi do zkoumání světa s láskou k pravdě především přehledem, nadhledem a pedagogickým umem autora, méně již přesvědčivostí předloženého východiska z akutního ohrožení lidskosti lidského rodu odevzdáním se do ženských rukou – M.Machovec se z účasti omluvil ze zdravotních důvodů, ale živě se zajímal o průběh semináře.
Martin Buber a jeho kniha dialogické filosofie „Já a Ty“
Trpělivý stolní filosof byl konfrontován s poněkud teologickým charakterem Buberovské dialogické filosofie s takřka kosmologickým ustavením smyslu bytí, pro který je Nietzschův nihilismus jen logickým vzdorem proti zvěcnělým vztahům, například k Bohu. Lze připustit existenci světa přítomnosti, světa vztahů Já-Ty, bez rezignace na filosofii, na službu pravdě a na důvěru ve skutečnost – v bytí věcí?
Třetí seminář byl pokusem o probrání více témat:
Ivan Klíma a téma pokory v knize „Ani svatí ani andělé“
Volně ještě k tématu pokory Martin Buber „Cesta člověka podle chasidského učení“
Michal Maglia „O výchově“
Dušan Šimek „Ekologická krize a obývatelný svět“
Téma čtvrtého semináře „Moderna a postmoderna“ s odkazem na:
Z.Bauman, A.Giddens, J.-F.Lyotard, L.Hejdánek, Česká postmoderna podle osobního svědectví Prof.Jaromíra Neumanna, příspěvky a koreferáty – viz tento sborník
V Kladně 11.října 2001
Petr Maglia