Josef Úlehla
Poznámky k doporučené literatuře č.1 ve formě oslovení navrhovatele tématu
Doporuč.lit.č.1: Z.Bauman (© 1993): Úvahy o postmoderní době, překlad 1995, Sociologogické nakladatelství, Ediční řada POST, 1.svazek, Praha 1995.
Tohle je soubor bauman.txt . Zacatek .
Obracim se na Tebe ohledne Baumanova Sporu o modernitu .
Vychazim z predpokladu , ze mas nejake vlastni duvody ,proc se Baumanovym psanim zabyvat . Ja k tomu , aby ses jim zabyval , zadny duvod nevidim .Takze , pukud je muj predpoklad mylny , to jest pokudnemas nejake vlastni duvody se Baumanovym psanim zabyvat , uz se ,prosim , dal timto mym obracenim na Tebe nezabyvej . Ja se Baumanovym psanim zabyvam proto , ze mi bylo predlozeno lidmi , na kterych mi zalezi .
Takze :
Zvu Te k tomu , aby ses spolu se mnou svobodne rozhodl , ze mame vyslovovat zamlcene , cinit zjevnym zastrene a zhmatatelnovat rozplizle . Ze si mame vsimat toho , ceho si vsimat nechcem , i toho , na co nemame cas . Ze mame branit tomu , aby kterakoliv z moznosti , jez lidska svoboda nabizi , byla pohrbivana ve jmenu ` historicke , socialni , kulturni ' ci jakekoliv jine ` nutnosti . ' Ze mame odhalovat fales , falesne sliby , falesne sliby jistoty a klidu , vabeni do totalitniho vezeni . Ze se mame vysmivat vychloubani tech , kdo handluji s jedinym patentovanym vyznamem a kteru udajne pobyvali v palaci absolutni pravdy a jedli u stolu nejvyssi moudrosti . Ze se mame branit totalite , sneni o vseobecne shode , konani ve jmenu jedine a nedelitelne pravdy nebo hodnoty . Ze si mame davat pozor na jazykove hry . Ze mame pomahat tem , kteri se odmitaji ucastnit v techto hrach , ktere jim vnucuje ` vetsina . ' Ze mame vedet a hlasat , ze nase vedeni nezachycuje rozmer a duhu moznosti , jez jsou v tom , o cem vime , obsazeny . Ze mame vedet a hlasat , ze budoucnost neni poznatelna .
A mame tez vedet a hlasat , ze toto nelze dokonat , vykonat jednou provzdy , ze je to ukol nepretrzity , trvaly , opakovaci .
A zvu te dale k tomu , aby ses spolu se mnou rozhodl , ze mame vedet a hlasat , ze toto vse je rozvinutim , obecnejsiho rozhodnuti cinne zit . Nalezat , tvorit , opravovat , uskutecnovat pravdu , dobro , krasu , posvatno .
Ze mame vedet a hlasat , ze toto vse není ukolem nevyhnutelnym . Ze to neni dano zadnou na Tobe ci na mne nezavislou nutnosti . Ze to neni dano tim , ze casy v nichz zijeme se nam jaksi promenily . Ze naopak je to moznosti , kterou nam dava lidska svoboda . Moznosti , ktera tu pro kazdeho vzdy byla , je a , kdyz se pricinime , i bude . Moznosti , kterou na sebe nekteri lide brali od pradavna . Ze takove postoje nalezame ve staroveke Cine , v starovekem recko-rimskem spolecenstvi , i v zidovskem , krestanskem , zapadnim , evropskem ci atlantickem spolecenstvi .
Ze mame vedet a hlasat , ze takto , udrzujeme , obnovujeme , tvorime a opravujeme posvatne pravdy . Ze se bychom se chteli obrati ke vsem lidem . Ze smerujeme k vseobecne shode a jedine nedelitelne pravde ci hodnote . Byt by ta shoda a pravda byla o nepreberne bohatosti , ruznorodosti , odlisnosti . A byt by v te pravde bylo obsazeno i uznani jeji vlastni nedokonanosti , otevrenosti zmene .
Ze tento nas postoj neni posvedsen zadnou ` bozskou , historickou , socialni , kulturni ci jakokoliv jinou nutnosti . Ze neni posvedcen budoucnosti . Tim , ze nejake na Tobe , na mne nezavisle zakonitosti svet dovedou k vseobecne shode v tomto postoji . Ze naopak si dovedeme dost dobre predstavit , ze posvatne pravdy , ktere jsou nam tak drahe , mohou vymrit po meci i po preslici . Ze to , abychom si mohli uzivat krasneho a odpovedneho zivota na krizovatce , svobody , zavisi na tom , ze toto skvele poslani prijmeme a cinne uskutecnujeme . Ze to zavisi na Tobe , na mne .
A ze to zavisi i na tom jak moc , budeme toto sve presvedceni sirit , ziskavat spriznene duse . A jak uspesne budeme bojovat s neprateli tohoto postoje .
Ze mame vedet a hlasat , ze nasi nepratele nejsou padouchy v predstaveni , na ktere se jen z venku divame . Ze jsme ucastniky . Ze toto predstaveni nema divaka ci soudce , ktery by ` vedel , ' ci posvatne pravdy jsou lepsi . Ze jses to zase Ty a ja , kteri stvrzujeme svuj postoj , sve presvedceni , sve pravdy svymi ciny . Ze stejne jsou na tom nasi nepratele . Byt by sebe sami tak nechapali . Ze jsme schopni takto sve nepratele brat jako stejne bytosti jako jsme my sami . Ze hajime svoji pravdu , jejiz soucasti je vedeni , ze nad Tebou , mnou a nasimi neprateli neni zadny soudce , ktery by nam nasi pravdu potvrdil .
Ze za sve nepratele povazujeme ty , ktery se chteji svym anebo nasim bytim zabyvat predevsim jako predmetem administrace , spravy . Ty , kteří nam chteji planovat zitrek . Ty , kteri vnimaji ` stat ' jako ` vec nadanou autoritou zadavat ukoly . ' Ty , kteri veri v to , ze je treba verit v to , v co veri ostatni . Ty , kteri hledaji zpusob , jak se vyhnout ` odchylkam od normy , deviacim a nonkonformite , nebo zpusob jak je rychle odstranit . Strujce tisicilete Rise , rajske zahrady komunismu , spolecnosti-zahrady , se statem v uloze zahradnika , ktery rozhoduje o tom , ktere rostliny jsou uzitecne a ktere jsou plevelem , jenz musi byt vyhuben . Strujce Osvetimi , Gulagu , Treblinky , Kolymy , Jakoz i jejich vykonavatele a mlcenlive a necinne prihlizejici . A take obhajce budouciho kralosvstvi Rozumu . Predvitale budoucnosti . Znalce nevyhnutelnych ukolu a poslani filosofu a sociologu . Dohlizitele a zlatousti veleknezi ` historicke , socialni , kulturni ci jakekoliv jine nutnosti . Ty , kteří pobyvali v palaci absolotni pravdy a jedli u stolu nejvyssi moudrosti . Ty , kteri se oddavaji totalitnimu sneni o vseobecne shode . Ty , kteří chteji rozbijet vsechny posvatne pravdy . Ty , kteri vnimaji radostne uzivani si sebe v zivote na krizovatce , jako odsouzeni ci rozsudek .
A zvu Te dale k tomu , aby ses spolu se mnou na teto krizovatce rozhodl , ze za nepritele mame povazovat i toho , kdo sice vystrizlivel , brutalne se probudil ze sna , protira si oci a nahle vi , ze nezije v dobe ` pokroku . ' Kdo sice vi , ze jel v biznisu tradicnich a ctihodnych firem ` filozofie , sociologie , humanitnich ved . ' Kdo sice vi , ze jel v jejich ` dokonale symbioze ' s predstavou ` tohoto ' sveta , jako predmetu administrace , spravy . Kdo sice vi , ze spoluvytvarel predstavu ` tohoto ' sveta , jakoby by bylo zcela nepopiratelne , ze cile a ukoly , kterych ma tato sprava dosahnout , jsou dany a jasne . Kdo sice vi , ze spoluvytvarel predstavu ` tohoto ' sveta jako ` projektu ve stavu uskutecnovani . ' Kdo sice vi , ze si predstavoval , ze zitrek bude uplne jiny nez dnesek . Kdo sice vi , ze si myslel , ze ` moderni kultura ' byla usita na miru ` moderni spolecnosti . ' Kdo sice vi , ze opravdu rad dela to , co delat umi , a vi o obranych ` mechanismech , ' ke kterym se utika , aby hajil smysl toho , co umi a tedy i rad dela . Kdo sice vi o ` mechanismu autoreprodukce vedy a vyucovani ' , o ` institucionalizaci ' teto` ` autoreprodukce . ' Kdo sice vi , ze byl v parte lidi vedy , kteri si vybojovali pravo , aby jejich partnery v dialogu byli pouze jini z te party , a kteri s pohrdanim shlizeli na nazory ostatnich . Kdo sice vi , ze neni ` historickou nutnosti , ' aby biznis ` humanitnich ved ' pokracoval ` as usual . ' Kdo sice vi o moznosti pripustit , ze ` kategorie modernich humanitnich ved , ' byly od sameho pocatku nedorozumenim a neporozumenim a ze zatemnovaly to , co slibovaly objasnit . Kdo sice vi , ze by mel chapat lidskou skutecnost jako sferu ` spontannich procesu , ' lidskych jednani , sobor moznosti , nikdy zcela neurcenych , dokonce ani pozdeji , kdy jedna z moznosti nabira vrchu nad soubeznymi moznostmi a ukvapene se stroji do havu historicke nutnosti . Kdo sice ma sklon , pohlizet na kulturu jako na pole , v nemz je budoucnost vzdycky lokalni . Kdo se sice uvedomele zbavuje uklidnujici utechy , ze mluvi ve jmenu vecne pravdy a nadlidske , nezpochybnitelne dejinne zakonitosti nebo nikdy se nemyliciho a nezpochybnitelneho Rozumu . Kdo se sice uvedomele zbavuje sebejistoty , ktera plyne z presvedceni , ze o spravnosti toho , co rika , je rozhodnuto jiz davno pred tim , nez otevre usta . A kdo sice zahledl prikaz solidiraty lidi sdilejich osud uskutecnovani a tvorby . Kdo sice vsechno tohle , ale misto toho , aby se kal za sve hrichy a dotahl to k tomu , aby se za svou nove nalezenou viru postavil sam . Aby nahledl , ze je jako vzdycky , jeho postoj umisteny ( lokalni ) , ze je umisten spolu s nim . Misto toho , dal jede v ` biznisu sociologie ' a obtezuje nas tim , za sva minula pochybeni vyklada tak , ze to tak tenkrat meli vsichni . Nepromenil se on , promenila se jakymsi nam modernita . ( Nevim jak Tobe , ale me se nepromenila . ) Nase doba se odlisila od doby minule . Bylo tak a tak a ted je to tak a tak . Nepromenil se on , ale zanikl ` projekt modernity . ' A hned se dovime , jak k tomu doslu . Pri vsem tom , co si uvedomuje , nam sdeluje takovehle perly : Dnes nikde neni videt moc , jez ma universalni ambice . Rozklad a ochablost statni moci se den ze dne prohlubuje . Pece o ustaveni a udrzeni umeleho radu , opreneho o zakonodarstvi a statni monopol donucovacich prostredku , o oddanost obyvatel a o normovani jejich chovani byla kdysi nutna ale jiz neni . ( Rika odpurce nutnosti . ) K uspokojavni nakych potreb , s kterym si dnes dobře poradi trh , vyzadovalo kdysi zastrasovani a indoktrinaci . Dejiny byly , ale opravdu byly , vlastnictvim Zapadu , a ted jiz nejsou . Vsichni jsme meli dost duvodu pro stratu duvery v projekt dokonale spolecnosti . Mam tomu rozumet tak , ze on tu doveru mel a dokonce si mysli , ze ji meli vsichni ? Stat ztratil duveryhodnost . A mel ji ? Opravdu ji mel ? Nezavisle na tom , kdo ho tou duverou poctival ?
Necini mu potize souradne vedle sebe uvest Osvetim , Gulag a Hirosimu . Nadale si mysli , ze dejiny mohou ` resit zahady . ' Bez uzardeni tvrdi , ze projekt ` sociologie ' site na miru postmoderniho
udelu je ukolem nevyhnutelnym . Chce po nas , abychom rozbijeli vsechny posvatne pravdy . Vnima nasi dobu , jako epochu , ktera je odsouzena k zivotu na rozcesti . ( Ne ze by stacilo , ze on si vsiml , ze by mohl zit na rozcesti . Navic : vzdyt je to prima . )
Tak takovy clovek se mi nelibi a ja Te zvu k tomu , abys ho spolu se mnou povazoval za nepritele .
Vubec , cele tohle moje psani je oslovenim .
Ja oslovuju Tebe . Moc me zajima tva odezva .
Tvuj Josef
Tohle je soubor bauma.txt . Konec .
Tohle je soubor baumandusan1.txt . Zacatek .
Mily Dusane !
Dekuji za odpoved na muj bauman.txt .
Zaujal me Tvuj odstavec, kde rozlišuji dvě věci:
Prvni je deleni :
Jedno ale musím odmítnout. Je to vzývání válečných bubnů, válečný
tanec, oddělující ty, kdož jsou s námi, a kdo proti nám. Dělení na
přátele a nepřátele. To mi moc prima nepřipadá.
Druha jsou valecne bubny :
Jedno ale musím odmítnout. Je to vzývání válečných bubnů, válečný
tanec. To mi moc prima nepřipadá.
Pripada mi , ze schopnost odlisit tyto dve veci je velmi dulezita . Mimo jine , abych , kdyz uz nekoho oddelim jako nepritele , mel i jinou moznost , nez vzyvat valecne bubny . Napriklad utek .
Setkavam se , asi podobne jako Ty , s pripady , kdy se mi zda , ze nekdo potrebuje vzyvat valecne bubny a tancit valecne tance a oddeluje nepratele proto , aby mel pro vzyvani a tanecni ospravedlneni . Nebo-li , ze se mi zda , ze u nej potreba vzyvat valecne bubny a tancit valecne tance v nakem smyslu predchazi oddelovani nepritele . To povazuji za spatne.
Setkavam se i s tim , a asi tez podobne jako Ty , ze se mi zda , ze nekdo ma v sobe kratke spojeni , a když uz nekoho oddeli jako nepritele , tak hned vzyva valecne bubny a tanci valecne tance . Toto spojeni muze ucinkovat i zpetnym zpusobem : Totiz tak , ze dotycny sobe vubec nedovoli nepritele oddelit , aby nemusel vzyvat valecne bubny a tancit valecne tance . Tuto neschopnost nahlednout , ze s oddelenym nepritelem muzu a casto i mam delat něco jineho nez vzyvat valecne bubny a tancit valecne tance povazuji tez za spatnou .
Na druhou stranu , ty dve odlisne veci , oddeleni a vzyvani , spolu souvisi . Abych mohl vzyvat valecne bubny potrebuji oddeleneho nepritele . A kdyz mam oddeleneho nepritele jednou z moznosti , co s tim muzu delat je vzyvat valecne bubny .
Takze mam k Tobe otazku :
Dokazes , podobne jako ja , rozlisovat oddeleni nepritele a vzyvani valecnych bubnu jako dve ruzne veci ?
Dovolim si jeste kousek pokracovat :
Precetl jsem si znovu bauman.txt a potvrdil si sve presvedceni , ze jsem jen a pouze oddeloval nepritele .
Co se tyce , toho co s nim , navrhuji utek . Navrhuji , aby ses spolu se mnou svobodne a dobrovolne rozhodl ho nedbati , se jim nezabyvati . Aby ses spolu se mnou svobodne a dobrovolne rozhodl , ze spravnou odezvou na to , kdyz uz se jeho psanim musim zabyvat , je vytahnout z nej to dobre a zbytek nechat byt . A to dobre predkladat bez odkazu na nej .
O vytazeni toho dobreho jsem se pokusil na zacatku sveho bauman.txt .
Nezda se mi , ze tento muj navrh , co s oddelenym nepritelem je vzyvanim valecnych bubnu a tancenim valecnych tancu .
Zaverem Te jeste chci poprosit , aby ses vyjadril i k jine casti meho pozvani obsazene v bauman.txt . Tim minim tu pocatecne cast . Od : ` Zvu Te k tomu , aby ses spolu se mnou svobodne rozhodl , ze mame vyslovovat zamlcene , ' po ` to zavisi i na tom jak moc , budeme toto sve presvedceni sirit , ziskavat spriznene duse . '
Tvuj Josef
Tohle je soubor baumandusan3.txt . Zacatek .
Mily Dusane !
Dekuji za Tvou odpoved ( re_dusan_txt_.doc ) na me ` Bezprostredni
poznamky ' k Tve odpovedi na muj bauman.txt i za Tvou odpoved ( re_baumandusan_txt_.doc ) na muj baumandusan1.txt .
Kapitola 3.0 : Shoda ohledne pocatecniho useku bauman.txt
Raduji se z toho , ze podle Tebe pocatecni usek bauman.txt
` určitě v sobě nese nemálo pravdy. A nelze s ním nesouhlasit. '
Tuto shodu bych zde rad oslavil opakovanim . Takze Ty a ja se shodujeme , ze Ty i ja mame vyslovovat zamlcene , cinit zjevnym zastrene a … (viz výše, redakčně zkráceno)
Kapitola 3.1 : ` Oddelovani nepritele ' proti ` vzyvani valecnych bubnu '
Jsem moc rad , ze Ty a ja sdilime pravdu , ze ` oddelovani ' nepritele je jedna vec a ze ` vzyvani nepritele ' nebo-li ` vzyvani valecnych bubnu ' je druha vec . Ze jsou to dve odlisne veci , které Ty i ja dovedeme oddelit .
Take jsem rad , ze se Ty a ja shodujeme , ze Tve vymezeni nepritele je ` oddelovanim ' nepritele :
` Nepřítel v mém pojetí je někdo, kdo proti mně učiní nepřátelský akt. Akt ohrožující mou osobní integritu, mou osobní svobodu, mých blízkých a lidí, na kterých mi záleží. '
Neni mi ale jasne , proc me priklady toho , koho mame , Ty a ja , povazovat za nepritele , nejsou podle Tebe ` oddelovanim , ' nybrz jsou podle Tebe ` vzyvanim valecnych bubnu . ' Je to proto , ze Te ` zvu ' ke shode o tom , koho Ty i ja mame povazovat za nepritele ? Je to proto , ze v mem vyjadreni je vyslovne obsazena vyzva k tomu , abychom Ty i ja , povazovali nekoho za nepritele ? Nebo je to proto , ze me priklady zahrnuji pripady , ktere nespadaji do Tveho vymezeni ?
Kapitola 3.2 : Proc mit nepritele
Myslim , ze nepritele mam mit proto , abych dostal svemu poslani zit spravne , rozlisovat dobro a zlo , nest odpovednost za to , jaky je a bude svet , prispivat dobru a odporovat zlu .
Ty a ja se shodujeme , ze Ty i ja mame branit tomu , aby kterakoliv z moznosti , jez lidska svoboda nabizi , byla pohrbivana ve jmenu ` historicke , socialni , kulturni ' ci jakekoliv jine ` nutnosti . ' Myslim tedy , ze kdyz se setkame , Ty nebo ja , s nekym , kdo soustavne pohrbiva moznosti , jez lidska svoboda nabizi , ve jmenu nake ` nutnosti , ' mame ho oba povazovat za sveho nepritele .
Take si myslim , ze kdokoliv ma svate pravo cinit , co ja vnimam jako ` nepratelske ' ukony , ohrozeni me osobni celistvosti , me osobni svobody , co ja vnimam jako ohrozeni mych blizkych a lidi , na kterych mi zalezi . A myslim si , ze mam jasne vymezovat , slovy i skutky , co povazuji , za ` nepratelsky ' ukon . Mam vymezovat , kdo je muj nepritel . Mam to prokazovat i skutky . Mam mit nepritele .
Verim , ze to , ze nekdo je padouch , to , ze nekdo cini proti me ci mym blizkym ci lidem , na kterych mi zalezi , ` nepratelske ' ukony , ze takovehle veci nejsou nakou na me nezavislou veci , ze to neurcuje Buch , Rozum ci Ustredni vybor , ze to urcuji ja . A dale verim , ze se mam takovym padouchum ci cinitelum ` nepratelskych ' ukonu postavit . V me cestine to znamena , ze je povazuji za sve nepratele.
Kapitola 3.3 : Bauman
Baumanuva stat mi pripada spatna . Nikoliv vsak ve smyslu jakosti , ale ve smyslu protikladu dobra a zla . Zastavam stanovisko , ze nikdo nema takovehle stati tvorit , sirit a jakkoliv podporovat . Ja k tomu , aby ses ji zabyval , aby sem se ji zabyval ja , ci aby se ji zabyval kdokoliv jiny zadny duvod nevidim . Moje zabyvani se touto stati , moje potreba zabyvat se ji , vychazi z toho , ze mi byla predlozena lidmi , na kterych mi zalezi , Petrem a Tebou .
Rozhodne jsem ` nevolil vzyvani valecnych bubnu ' ani ` utok . ' A rad bych si ujasnil , proc se to Tobe tak jevi .
Tvuj Josef