Prof.Milan Machovec
Moderna a postmoderna
Praha, 22.6.2001
Přepis dopisu Prof.Jaromíru Neumannovi
Milý příteli,
dík za dopis a přílohy.
Bohužel musím napsat, že veškerou přiloženou diskusi považuji za scestnou a matoucí. Je tam mnoho drobných úvah, jež "tak nějak" mohou něco znamenat a někoho oslovit. Ale já jsem z jiného těsta a (nejen těmto) veškerým úvahám o "postmodernismu" nevěřím ani slovo. A považuje je spíš za odrůdu "módní" zábavy (pseudo)intelektuálů, jaké existovaly už ve starověku (u epikureiků aj.) a snad budou i pokračovat - mutatis mutanois.
Už samo slovo "postmoderní" považuji za absurdní, vnitřně rozporné. Lat. "modernus" (z "hodiernus")znamená "dnešní" , "současný". V tom smyslu každá generace je "moderní" vůči každému včerejšku (tak TGM 1890-1900, Bezruč, expresionisté vůči Palackému aj.), tak poté 1910-1914 Neumann, anarchisté či secese, vůči "včerejšku devadesátých let", pok později futurismus, surrealismus; dále zase xxx "soc.realismus". Moderna je název pro každý dnešek, ale protože nikdy nebyla nějaká jednotná epocha moderny (od 1890 - 1990 ?), tvorba v tom století neměla žádné společné znaky, nemůže objektivně existovat ani nějaká "postmoderna", protože žádný dnešek nemůže být "podnešní" a pojmové vymezení je svévolí, objektivně nemožné. Pokud ovšem tímto nešťastným termínem teď či zítra kdokoliv chce označovat něco opravdu nového a naléhavého (např.ekologické nebezpečí, narkomanii, orgie individualismu apod.), nemám nic proti tomu.
Ale ten nešťastný termín bohužel svádí k laciným myšlenkovým spojům čehokoliv s čímkoliv, k heideggerovským pojmovým hříčkám, k analogiím (jimiž lze "dokázat" všechno a tudíž nic), k exibici jakési "osobitosti", jež je vlastně jen pubertálním "sebezviditelňováním".
Chtěls znát můj názor - ecce epistula !
Jinak se těším na osobní shledání, sám jsem téměř nepohyblivý, ale teď v létě mě lze prakticky denně doma stihnout 17.00 - 19:00.
Tvůj Milan Machovec
Poručení p.Magliovi a jiným prátelům