Pošta IV.
Průvodní dopis z 3.7.2000
k dalšímu tématu
na TŘETÍ FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ
Stolní Filosofické Společnosti H.Blatná, který se bude konat
od pátku 28.července magického roku 2000
v letním amfiteátru zahrady „U Magliů“ v Horní Blatné
Milí členové a příznivci SFS_HB – drazí přátelé
jsem rád, že Vás mohu překvapit dalším oslovením, protože důvodem je příspěvek, který jsem dostal až nyní. Další kolo hromadné korespondence se zavazuji podstoupit, pokud se rozhodne se vyslovit další z Vás nebo z Vašich přátel, neboť výsadou a úkolem členů SFS_HB je šířit osvětu a přivádět novou krev.
Přiložené téma kolegy Dušana Šimka je mému srdci blízké nejen nostalgicky tím, že se vrací k zelené knize a ke zrodu myšlenky SFS_HB, ale především proto, že v příspěvku osvětlené pojmy budování a bydlení se mi aktuálně hodí k mým vzrušeným (a laškovným) debatám s některými přáteli o rozdílech mezi chalupáři: od svých kamarádů jsem se distancoval tím, že jsem je označil za „chalupáře budovatele“, zatímco sebe jsem zahrnul do virtuální skupiny „chalupářů uživatelů“ (nyní „bydlících“), čímž jsem je rozčiloval, že nepociťuji potřebu seberealizace stálým vylepšováním chalupy, které brání jejímu užívání. Je to laškovné, neboť jen čekám na argument, že budovatel je vlastně uživatelem rozšiřujícím si své uživatelské možnosti.
Čau všichni
Petr Maglia
předseda vědecké rady SFS_HB
Přílohy:
1. Dušan Šimek:
Ekologická krize a obývatelný svět, 1 strana (zadní)
2. Petr Maglia
Pokus o koreferát k DŠ
(využívám prostoru a zavazuji se jej poskytnout každému zájemci)
Převzaté pojmy:
Krize = rozhodná chvíle, rozhodný obrat
Porozumění smyslu vlastní existence je součástí obsahu vztahu člověka k sobě samému
Diskutované teze:
1. Každý živý organismus potřebuje ke svému životu konkrétní bezpečný a srozumitelný prostor – Myslím, že těmi adjektivy se přisuzují všem živým organismům lidské vlastnosti; kromě člověka jiný živý organismus se nezblázní, když se ocitne v cizím prostoru, v krajním případě prostě přestane žít (to myslím platí i pro „sebevraždy“ velryb). S citací 1 (pouze tak jak je uvedena) nesouhlasím; chování člověka nelze redukovat přirovnáním k jinému exotickému druhu, který je vytržen z přirozeného prostředí a přirozeného života, protože na rozdíl od jakéhokoliv jiného živočišného druhu je chování člověka určováno především jeho vztahem k sobě samému, tj. porozuměním vlastní existence, byť porozuměním omezeným či přímo nesprávným. Můj závěr: Domov jako srozumitelný a bezpečný prostor „potřebuje“ pouze člověk a z toho jako náš základ vyplývá platnost další části teze DŠ – Domov jako základ lidského bytí na světě.
2. Negativní následky technokratického vývoje západní společnosti znamenají destrukci, které je také vystavena příroda, protože tento vývoj na ni nebral ohled – Souhlasím, pokud si nahradím slovo technokratický slovem technologický (pak totiž snad přesněji vím, s čím souhlasím).
3. Ten (obývatelný domov) člověk tvoří změnou původní (panenské) přírody (doloženo citacemi 2) a 3) – ta je zvláště pro každého ztotožněného povznášející, jsem také rád básníkem) - Souhlasím, s tím že následující doložení toho, že obývatelný domov se dařilo docílit se zřetelným vztahem k přírodě je zavádějící, protože např. staří Řekové pro svá sídla s duchem myslím vymýtili celý svůj poloostrov.
Syntéza:
Z rozdílu cíle působení na přírodu, tj. z rozdílu mezi budováním (obstaráváním každodenních potřeb) a bydlením (uvědomělou smysluplnou individuální existencí, podmíněnou skutečným sídlem), vyplývá krize (včetně ekologické), vnímaná subjektivně stále obtížnějším hledáním štěstí.