M.Machovec: Filosofie tváří v tvář zániku
© Milan Machovec 1997 - 359 stran, Vyd. Č.Kocar, Údolní 21, Brno, L.P.1998
Struktura knihy
O výhledech do budoucna pro šťastné lidi dneška (úvod)
Freude, ...
„Scherzo“ - odpočinek v synfonické hudbě jako radost z pospolitosti
Tanec kostlivců
Skrze rozpoutanost lidské touhy po štěstí ke katastrofě - od dob Beethovenových začali hudebníci jakožto lidé zážitků vystihovat to, k čemu se lidé pojmového myšlení dostali až o několik generací později: lidé se nescházejí ve společnosti, ale chtějí být baveni, po nezajímavé a nudné práci uplatňují svůj nárok na zábavu individuálně, lhostejně vůči pospolitosti, a předem odmítají informace o čemkoliv „nezábavném“, tedy i o tom, že tato „radost - štěstí“ je stále více nebezpečná ve smyslu „po nás potopa“
Přetváření planety člověkem
Závratná perspektiva sebepřetváření vesmíru cílevědomou prací člověka - aby další trvání vesmíru a jeho procesy nabyly smysluplnosti se zvrátila v perspektivu sebezničení tím, že se svět mění v zaneřáděné smetiště.
... A důsledky toho u člověka samého
Možná ještě nepoznaný vliv nezdravého prostředí na lidský rod, už nyní je přežívaní stále náročnější, lékařská věda a farmakologie prodlužuje lidský život a omezuje utrpení bez zřetele k otázce dopadu na zákony přirozeného vývoje.
Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně
Mravní zákon lidského svědomí u průměrného dnešního člověka (alespoň v tzv. „vyspělých“ zemích) promlouvá ve jménu nároku na osobní štěstí jako nejvyšší hodnoty pro člověka a zůstává pasivní vůči dlouhodobějším a trvalejším snahám o sebeuchování lidského rodu.
Od Promethea k Fajákům
Sklon lidské průměrnosti soustředit se na individuální rozkoše se ovšem vyskytoval od pradávna, teprve industriální civilizace 20.století však umožnila miliónům ryze individualisticky „užívat života“, masově vyšla vstříc sklonům ke hře a pohodlí.
Pracovat, budovat, urychlovat úroveň života
K brzkému sebezničení lidstva vůbec není třeba nějaké katastrofy, nýbrž k tomu stačí prostě pokračovat v směrech „budovaní a „pokroku“, ve zcela mírových snahách lidí, uplatňujících jakési zcela „přirozené“ právo na osobní šťastný život, které jsou dnes ve všech industriálních zemích rozjety.
Politikové mají jiné starosti
I kdyby ti lepší chtěli, nemohou začít, protože by se demokratickou cestou k moci dostali ti horší, kteří neváhají zalichotit lidské průměrnosti a krátkozrakosti.
Vědci jsou nevinní jako lilie
K devastaci naší planety došlo skrze „odpad“ vědecko-technického rozvoje, ale každý jednotlivý vědec svou prací nikoho přímo neohrožuje, celá tisíciletá tradice speciálních věd naučila vědce pracovat tak, aby své vědomosti a objevy prostě poskytovali lidské společnosti k použití. Vědec přece nemůže stávkovat, aby výsledků jeho práce nebylo zneužíváno.
Přechod k vědeckému řízení společnosti
Většina právě úspěšných specialistů má ke své práci vztah připomínající poměr prostých lidí k jejich zálibám a „koníčkům“. Vědec se stává zajatcem své vlastní specializace a víc se ptát obvykle buď ani nechce, nebo vůbec neumí.
Slušní lidé
Slušní lidé (v průměru věřící v sebe, tedy ateisté různých „vyznání“) „věří“ že všechny případné problémy se vyřeší, aniž by se o to měli starat.
„Tabu“ v myšlení současného lidstva
Fanatismus mizí, ale ...
Planeta bez kompetence
Kořeny všeho v individualitě
Individualismus jako světový názor
Lze korigovat proces individualizace?
Proteovské schopnosti parasitismu
Jde o protiváhu vůči individualizaci
Kritika úniková
Kritika filosofická
Sebezáchova lidstva jako filosofie epochy
... A jako autokritika filosofie
Shrnutí úvodu
Filosofie hodná toho jména
Láska k moudrosti
Velikáni filozofie
Filozofické otázky
Mezi „lidovou moudrostí“ a speciálními vědami
Filosofie a moc
Mučedníci filosofie
Kosmologický moment filosofie
Antropologický moment filosofie
Sokratovská dimenze filozofie
Trojdimenzionálnost filosofování
Nesdělitelný prvek filosofie
Jedna jediná pravda – philosophia perennis
Pravda všude?
Bytostná komunikace s mysliteli minulosti
Není moudrosti dneška bez zažité moudrosti věku
Dialog s velikány filosofie minulosti
Tisíce knih… a analfabetismus moderních lidí
Osud knihy v hektickém chvatu života
Škola jako dílna odlidštění
Třetí četba
Lze lidstvo filosoficky obrodit knihou?
Může lidstvo přežít bez filosofické obnovy?
Osudné chyby při vzniku filosofie
Zrod filosofování vždy a všude
Fixované relitky prapůvodního filosofování
Vznik filosofie byl převrat, ne začátek
Mythologie jako protofilosofie
Nejde o historické jádro, ale o opakující se typ
Identifikace individua s mytickým hrdinou
Prožitek napětí mezi ubohostí a vznešeností života
Mýtus jako model zvládání typických životních situací
Vrcholy mytické „filosofie“ – Hybris a Dianoia
Pád mýtu a jeho stínový život
Babské tlachy a zralí muži dneška
V protofilosofii byl člověk „doma“
První filosofové
Povážlivost a osten převratu předsokratiků
Od moudrosti mýtů k privitivismu „civilizovaného člověka“
Vznik antagonismu mezi člověkem a přírodou
Vznik dualismu
Vznik antagonismu mezi dobyvatelem a dobytkem
Sport jako kompenzace ztracené harmonie s přírodou
Vznik antagonismu mezi individuem a rodem
Ztráta ponětí o možnosti totální katastrofy
Ztráta dialogu
Vznik mužské „civilizace“
Patriarchát jako slepá ulička lidských dějin
Je to „od přírody“, nebo ze zvrácené vůle lidí?
Tragická schizofrenie lidství během patriarchátu
Argumenty tří tisíceletí proti ženě
Varovné hlasy z Číny
Celkové hodnocení předsokratovské filosofie
Velikost a bída vrcholné antické filosofie
Na strmém vrcholu
„Řecký zázrak“
Řekové našimi učiteli…
Koho to vlastně milujeme?
Byl příčinou osudu řecký otrokářský systém?
Příčinou pádu malost?
Identita příčiny řeckého vzepětí s příčinou řeckého pádu
Filosofie začíná zachycovat pestrý společenský život
Sokratovský obrat
Filosof se má ptát, ne předkládat odpovědi
Podivnost slávy
Rub sokratovy velikosti
Sokrates a „velké zapomnění“
Sokrates a ženy
Platonovo pojetí filosofie
Lidské vynikání a elitářská sebereflexe
Platonský dalismus
Platonova teorie ideí
Platonský „bůh“ v evropské tradici
Tajemná touha
Elitní sebevědomí rozumu jako cesta jeho sebezničení
Aristoteles – předobraz lidské zralosti?
Na pomezí možností…
Odhalení a cílevědomé užití všeobecných základů vědecké metody
Filosofie jako věda
Poslání filosofie
K obecným zákonům všeho existujícího
Aristotelova „metafyzika“?
Je filosofie identická se znalostí obecných zákonů jsoucna?
Portrét zralého moudrého člověka (Aristotelův autoportrét?)
Osobní badatelství jako nedílná součást filosofie
Je vědecké badatelství dostatečným prostředkem orientace člověka ve světě?
Věda nemůže vystihnout fenomény jedinečné
Lidské „Já“ neuchopitelné prostředky vědy
Filosofie na cestách Gulliverových
Animal rationale – homo sapiens?
Rozpornost rozumnosti samé spjaté s živočišností
Rozpor mezi rozumností a zralou individualitou
Rozporné projevy mimorozumových vlivů
Malomoc lidského rozumu
Zóon politikon
Lze pronikání „bestiality do mezilidských vztahů úplně odstranit?
Lze lidi zlepšovat v humanistickém smyslu?
Achilleova pata aristotelismu
Aristoteles jako model lidské zralosti?
Hyneme z dosavadní malomoci vědy či z principu vědy samé?
Záchrana lidstva skrze vědu?
Filosofie kapitulace a zániku
Consolatio philosophiae
Filosofie totálního zániku?
Vznik parasitismu
Hedonismus a epikureismus
Na čem záleží omyl epikureismu?
„Štěstím“ k zániku
Zblblost „štěstí“
Představuje blahobyt něco žádoucího?
Epikureismus jako hlavní opora tyranidy a cézarismu
Program „žití“ se mění
Pozoruhodné zprávy historika Tacita
Moderní kryptoepikureismus
Potřebnost něčeho „přesažného“
Dva axiomy humanismu
Vytvoření dějinné dynamiky
První základy
Filosofie stoicismu
Individuální osobitá účast v společenských zápasech
Mobilis in mobili
Askésis, apathía, ataraxía
První prolomení „velkého zapomnění“
Smrt Sokratova jako záchrana před smrtí všeobecnou
Dynamika stoiků ještě nebyla „dějinná“
Filosofie jako souhrn modelů lidského zrání
Hlavní základy dějinné dynamiky
Dynamika života u středověkých židů
Pravda židovské tradice oproti helénství
Objev budoucnosti
Budoucnost jako mesiášský stav lidstva
Živá budoucnost jako základ dějinné dynamiky
Historie tří tisíciletí jako pouhé nové kostýmy „smlouvy“
Úžasná síla ideálu „nového domova“
Křesťanství jako jedna z variant židovské „smlouvy“
Křesťanství jako mesiánská zvěst nového typu
Křesťanství jako „světlo pohanům“ a jako asimilace s pohanstvím
Primární a sekundární složky křesťanství
Pseudokřesťanské sklony v křesťanské tradici
Evropanství – tři zdroje jeho dynamiky
Synkretismus s antikou jako další zdroj dynamiky
Nestejná dynamika různých větví křesťanství
Svět zastřen mlhou, ale proniknutelnou v budoucnu
Velké temno
Lux ex occidente
Podivnost vstupu Kletů do dějin
Po rozmachu „keltologie“
První základy příští evropské jednoty
Tajemství Keltů
Rub a líc tajemství Keltů
Irové znovuobjevili křesťanství v křesťanství
Es heisst der gral…
Keltské dědictví a „velké zapomnění“
Dějinná dynamika nabývá podoby teorie
Aurelius Augustus
Kořeny vzniku teorie dějinné dynamiky
Dynamická teorie dějin
Dynamismus u Augustina ve všem
K počátkům kritického přístupu k zvýšené dynamice
Filosofická povážlivost dějinné dynamiky
Faust jako typ „moderního člověka“
Moderní „titanismus“ jako cesta k sebezničení lidstva
Pseudodynamika „moderní doby“
Sjednocení lidstva mezi Scyllou universalistické organizace a Charydbou sekty „čistých“
Homo homini lupus
První kořen universalismu
Lucius Iunius Brutus – založení republiky
Druhý kořen universalismu
Vznik universalistické organizace
Jménem hnutí…
Organizace jako cosi relativně autonomního
Změny lidského vědomí vlivem hierarchizace
Podivuhodná záměna instituce s bytostí
Tři etapy vývoje organizace
Reforma, schizma, protireformace…
Incidit in csyllan, qui vult vitare charybdin
Kacířství, bludařství, úchylka od pravověrnosti…
Universalistický ideál v situaci sekty
I sekta je druhem universalistické organizace
„Sektářství“ v pokleslém smyslu
Sektářství a psychopatie
Sebezničení sekty stupňováním pýchy a libertinismu
Problém v moderní době
Radikalismus a pseudoradikalismus
Od universalismu k schizmatu
Instituce jako alibi lidské neodpovědnosti
Princip konstantinismu jako základní předěl
„Jednota bratří“ napříč všemi organizacemi
Lidský jedinec se v žádné situaci nesmí vzdát osobní odpovědnosti
Instituce i opoziční sekta jakožto fenomény náhražkové
Universalismus třetího typu
Filosofická moudrost jako analýza životního prostředí
Zanedbávané samozřejmosti
Zmeškané vynálezy a objevy
Životní prostředí člověka
Lidská společnost jako druh „prostředí“
Kukaččí mládě v přírodním prostředí planety
Oprávněnost a omyl Maxova obratu
Filosofie jako luštění hádanky dějin
Od zbožnění dějin k ubohé „hře“ dějin
Eschatologický archetyp
Velikost a bída Marxovy eschatologie
Po pádu „sovětismu“
Od zbožnění „prostředí“ k jeho apokalyptice
Lidstvo nemůže přežít bez prohloubení ženských složek lidství
Ve slepé uličce
Osudové vítězství individualismu
Tragická redukce lidství na „mužství“
Existuje „materiální síla“ ekologické epochy?
Lze od žen čekat něco dějinně významného?
Fyziologické základy I. – Náročnější sexualita
Ženství jako handicap jakéhokoliv výkonu
Fyziologické základy II. – Komplikovanější sexualita
Fyziologické základy III. – Jiné sexuální chování
V podivné říši „zdání“
Základy a projevy sadomasochismu
Masochismus a psychomasochismus v životě ženy
Submisivita a receptibilita
Promiskuitní submisivita
Metamorfózy submisivity
Podvojné a pomnožné světy submisivity
Je ženství v trvalém a nepřekonatelném rozporu s tvořivostí?
Je rehabilitace ženského lidství vůbec ještě proveditelná?
Nic není hnusnějšího a psovštějšího než žena (Homér)
Ideální žena…
Našel jsem věc trpčí než smrt: ženu
Katastrofa mužské civilizace
Změna dějinného dosahu „ženských vlastností“
„Žena za volantem!?“
Rehabilitace „světa ženy“ v životních postojích mužů
Kruh se uzavírá…
Doslov
Odborná ekologie na zcestí
Odborná filosofie na zcestí
Slyš, Izraeli, já Tvůj pán, jsem jediný pán: Neuděláš si boha zpodobením čehokoliv!
Ifigénie v Aulidě
Urwala erda mahnt deinen mut!
Zvýšení role žen je jedinou záchrannou eventualitou