Zpráva ze 14. filosofického semináře v Horní Blatné
na téma Ludwig Wittgenstein
Vážení přátelé,
děkuji všem zúčastněným, že se nenechali odradit předsudky typu, že filosofie Ludwiga Wittgensteina je náročná a nesrozumitelná, ani vrtošivými zvraty počasí, a dorazili na tradiční letní filosofický seminář, konající se tentokrát netradičně poslední srpnový víkend 26.-28.8.2011.
Pro historii zaznamenávám jména účastníků:
Dana Dostálková, David Maglia, Jakub Pinta, Jana Magliová, Jan Maglia, Kamila Pacovská, Marek Tomeček, Michal Maglia, Pavel Maglia, Petr Dostálek, Petr Maglia
…a téměř přítomný Ondřej Beran
S programem jsme začali tentokrát již v pátek večer v útulném salónku hostince „U vrány“, vybaveném nejen veškerým zázemím pro naše filosofování, ale i stolním fotbálkem, který zúčastněným poskytnul vítané rozptýlení během přestávek v diskusi. Diskuse začala krátkou rekapitulací loňského semináře a úvodním slovem odborné garantky, která se pokusila shrnout, proč ji zaujal zrovna LW a jeho myšlenková pouť od přísně analytického Traktátu k řečovým hrám Filosofických zkoumání. Navázala krátká diskuse, která se posléze vyhrotila při řešení otázky, zda můžou myslet tvorové, kteří nemluví, jak to ve Filosofických zkoumáních tvrdí LW. Diskutující se rozdělili na dva poměrně vyhrocené tábory, které se střetly s plným nasazením. K sjednocení stanovisek nedošlo, nicméně nebyly zásadně narušeny mezilidské vztahy mezi účastníky, takže diskusi nakonec hodnotím kladně. O správnosti názoru skupiny, jejímž se cítím být členem, samozřejmě nelze pochybovat! Večer byl zakončen bujarým společenským životem, kterého se odborná garantka již nezúčastnila.
Sobotní ráno byla ve znamení chladného a deštivého počasí, proti kterému jsme se posilnili skvělou snídaní v útulné jídelně u Magliů. Následovala procházka po nejvýznačnějších blatenských pamětihodnostech, zakončená obědem v našem salónku a pokračováním ve filosofickém programu. Podle stanoveného pořadí došlo na jednotlivé příspěvky, následované diskusí. Na přání zúčastněných byla odhlasovaná hodinová hranice na každý příspěvek, aby došlo na všechny. Příspěvky následovaly v tomto pořadí:
1) Úvodní příspěvek odborné garantky „Jazyk, slova a význam“, který měl být pokusem demonstrovat na konkrétním případu mnohoznačnost významu na první pohled jednoznačného a všem srozumitelného slova „táta“.
2) Příspěvek Petra Maglii „Analytická a ‚kontinentální‘ filosofie Ondřeje Berana z pohledu filosofie ‚stolní‘. V tomto příspěvku PM rozebírá vztah a odlišnosti analytické a ‚kontinentální‘ filosofie a polemizuje na toto téma s knihou Ondřeje Berana „Náš jazyk, můj svět / Wittgenstein, Husserl a Heidegger“. Ondřej Beran se bohužel kvůli nemoci semináře nezúčastnil, zajímavá výměna názorů mezi ním a PM proběhla ex post.
3) Příspěvek Davida Maglii „Ludwig Wittgenstein – Tractatus logico-philosophicus, Filosofická zkoumání: Poznámky z četby“, kde se DM zabývá srovnáním myšlení LW v Traktátu a Filosofických zkoumáních, mimo jiné poněkud výbušným tématem souvislosti myšlení s řečí. Dále zde DM předkládá zajímavé srovnání obecné formy pravdivostní funkce v Traktátu na jedné straně a pravděpodobnostního prostoru v matematice na straně druhé. Příspěvek končí závěrem:
„LW nás učí, že řeč je nedefinovaná, neuchopitelná, nepřehledná síť, džungle pravidel, pojmů a souvislostí, které se o sebe navzájem třou. Uchopení takového předmětu ve své celistvosti často končí nezdarem.
Přesto se snad ukazuje, že si lze zachovat zdravý rozum, protože řeč s rozumem není jedno.“ Davide, to nemá chybu!
4) Příspěvek Marka Tomečka, ve kterém se mimo jiné pokusil zasadit LW do vztahů k ostatním filosofům své doby, především oxfordské školy a jejího představitele J. L. Austina, jehož kniha „Jak udělat něco slovy“ byla námětem jednoho z předchozích seminářů. Mimo jiné se dotknul otázky, zda byl LW skutečně vedoucím duchem své doby, nebo jenom atraktivní postavou poutající k sobě pozornost. Také se zamyslel nad smyslem filosofie a filosofů pro lidský život, k čemuž se postavil velice skepticky.
5) Příspěvek Kamily Pacovské, která se podívala na LW v souvislosti s filosofií etiky a poukázala na posun LW od Traktátu, kde stojí úmysl subjektu v protikladu proti vnějšímu světu (hodnota je mimo svět), k Filosofickým zkoumáním, kde dochází k většímu propojení subjektu a vnějšího světa (hodnota je ve světě, my se ke světu prakticky vztahujeme).
6) Příspěvek Jany Magliové se zprávou o divadelním představení Kladenského divadla „Jaromír Jágr – Kladeňák“, kde vystupuje i LW jako syn Leopoldiny Wittgensteinové, po které pojmenoval její manžel Karl Wittgenstein věhlasnou ocelárnu Poldi Kladno.
Tím jsme se rozloučili s filosofií LW a začali vracet do běžného života. Následoval bujarý noční společenský život, společná nedělní snídaně, rozdělení na sekci „koupání v bazénu v Potůčkách“ a sekci „pěší výlet do Potůček“, završené šťastným shledáním v Potůčkách, obědem a postupným odjezdem zúčastněných.
Díky všem a nashledanou příští léto!
V Jílovišti 16.10.2011
Dana Dostálková
Odborný garant 14.semináře SFS-HB