Manifest stolní filosofie
SFS7PM4manifest.doc
Návrh 4.verze manifestu pro projednání na 7.semináři SFS_HB, příloha pozvánky z 17.6.2004
Jan Kopál – RESUME
STOLNÍ FILOSOFIE
je tradičním setkáním a mluvením účastníků k určitému tématu. Není důležité jejich vzdělání a zaměstnání, ale schopnost uvědomovat si a formulovat svůj pohled na téma, schopnost slyšet představy druhých a odvaha a především chuť se k nim vyjádřit
STOLNÍ FILOSOFICKÁ SPOLEČNOST HORNÍ BLATNÁ
pěstuje stolní filosofii každoročním pořádáním semináře stolní filosofie. V závěru každého semináře je vybrán garant příštího, který také určí téma. Seminářů se lze účastnit jako přednášející, jako diskutér, jako pozorovatel, či jako kamarád, nebo jako náhodný surfař na Internetu – www.blatna.com.
Petr Maglia - MANIFEST
OBOR - přesmyčky
Nově vymyšlený obor STOLNÍ FILOSOFIE má být vyjádřením činnosti skupiny příznivců diskusních setkání ke zvolenému tématu. Vymyšlené sousloví ne náhodou implikuje činnost Společnosti STOLNÍ a Společnosti FILOSOFICKÉ. Je však možno se dobrat i jiných kombinací, totiž např. je otázkou, je-li probírání filosofických témat filosofováním, tedy jestli stolní společnost pěstuje filosofii, nebo společnost pěstuje stolní filosofii jako stolně-filosofická stolní společnost. Na tomto místě lze parafrázovat Zigmunta Baumana (když odmítnul řešit, je-li doba moderní nebo postmoderní):
Diskusní setkání, nazývané troufale semináři, jsou nám účastníkům … „příležitostí, abychom tento svět výstižněji popsali, abychom lépe porozuměli tomu, co se v něm děje a o co v něm jde. Starost o to, jaký název tento portrét ponese, rád přenechám jiným.“
Proberme tedy činnost příznivců STOLNÍ FILOSOFIE věcně.
KDO - účastníci
Stolní společnost tvoří příznivci tradičního mluvení, kteří ze stále širšího vějíře možností prožití svého času mluvení upřednostňují ne proto, že jim jsou jiné kulturní prožitky nepřístupné, ale protože jsou otevřeni si své prožitky prohlubovat, tedy dále uvědomovat formulováním pro ostatní, protože jsou schopni vlastní názor uplatnit, aby se vůči němu mohl vymezit názor jiný a téma bylo obohaceno ozářením z jiné strany. Tak se naplňuje lidová moudrost, že „Sdělená radost je dvojnásobná radost a sdělená starost je poloviční starost“. Je-li tvůrčím místem takových setkání neutrální hospodský stůl s přátelskou obsluhou, tvoří pravidelní účastníci stolní společnost.
CO a JAK – témata a postupy
Stolní společnost samozřejmě probírá vše, ničemu se programově nevyhýbá, tedy ani diskusím filosofických témat. Tato společnost se pokouší být stolní filosofickou společností, když je úroveň diskuse pozdvižena nad běžné „pivní řeči“ tím, že se účastníci na diskusi ke zvolenému tématu připraví nastudováním dostupných pramenů, případně písemnou formulací svých příspěvků k tématu a jejich rozdáním účastníkům předem. Pak je možno stanovit program a účastníci mohou být připraveni stolně filosofovat, tedy odevzdaně ve službách pravdy probírat zážitky z hlediska přispění k poznání skutečnosti. Není důležité původní vzdělání ani současná účast ve výdělečném procesu, pro stolního filosofa je tématem to, co ho oslovuje, čím se zabývá z vlastní vnitřní potřeby, z čeho má radost, čím se trápí nebo rozčiluje. A pokud nemá diskutovat jen sám se sebou, pokud má mít šanci na setkání, volí téma zajímavé i pro další soustolovníky, takříkajíc téma všem společné – tedy život, bytí ve světě.
Z uvedeného vyplývá, že tématem není odborné téma jako takové, ale více než to, tedy názor aktivních účastníků, to jak je téma poznamenalo, čím je obohatilo či pobouřilo, co znamená pro jejich další životní úsilí.
Smyslem seminářů stolní filosofie je setkání účastníků, zaujatých tématem do té míry, že jsou ochotni v pohodlí u stolu s těžkým skleněným popelníkem v ruce vtloukat do hlav jiných podobně vyzbrojených účastníků svůj názor k tématu. Protože došlo k procezení tématu životem, téma oslovilo stolního bojovníka konfrontací s jeho dosavadními zkušenostmi, zafungovalo jako katalyzátor a účastník vybuchnul, rozdává se do všech stran co mu hlas a židle dovolí, někteří lezou i na stůl, aby ostatní obohatili co nejvíc. Přísedící mu věří tím více, čím snadněji jsou schopni oponovat, reakce jsou stále spontánnější, společný svět se stává přítomností (Buber,M.: JÁ A TY, vyd.Votobia v Olomouci 1995).
Vyjádřeno slovy Václava Malého (K hledání pravdy patří pokora. Vyd.Portál, Praha 2002, str.73 a 82), aktéři seminářů stolní filosofie mají „odvahu i touhu komunikovat o podstatném, … být svědkem pravdy, která se rozvíjí v dialogu.“
RIZIKA - odvaha
Pokusy o stolní filosofii jsou podmíněny touhou o sdělení vlastního postoje k tématu svému bližnímu, odvahou k formulaci tohoto postoje, spojenou s rizikem nepochopení, odsouzení či pohrdlivému opovržení, dále je často podmínkou odborná příprava, nastudování pramenů, či alespoň promyšlení předem poskytnutých názorů jiných účastníků diskuse k tématu.
Bouřlivé projevy vlastních názorů jsou krásným vrcholem hospodských setkání, a mohou se týkat i podstatného, například Nitscheho, či otázek typu „být či nebýt“.
Avšak tou hlavní kvalifikací stolního filosofa je další odvaha - slyšet nejen sebe, nejen mít svůj názor, nýbrž slyšet i jiný názor, rozlišit jiný názor v šumu mluvení a projevit nesouhlas, nerezignovat s tím že každý má nárok na svůj názor, ptát se po argumentech pro jiný názor a zvažovat je se svými argumenty, ne mít pravdu, ale mít touhu po pravdě, která vede k rozvíjení pravdy a k opouštění i těch nejvlastnějších názorů.
TECHNIKA – postup připojení
Ostatní podmínky spoluúčasti na rozvoji STOLNÍ FILOSOFIE jsou technické:
Každý člověk se stane potenciálním účastníkem semináře stolní filosofie, seznámí-li se, třeba s mnohaměsíčním předstihem přes internetovou stránku www.blatna.com, s tématem semináře. Obvykle se jedná o filosofický text, nebo vybrané části knih, s vysvětlením navrhovatele tématu, tj. odborného garanta semináře, čím ho zvolené téma oslovilo, případně s dalšími souvislostmi či odkazy na odbornou literaturu. Účastníkem letního horského víkendového semináře se může stát každý, pokud ho navržené téma zaujme natolik, že má zájem si poslechnout diskusi ostatních účastníků k předloženému textu a k textům, jimiž ostatní na předložený text předem reagují, případně pokud má zájem vstoupit do diskuse vlastním textem předem, nebo při vlastním semináři, v rámci diskuse k takto předem ohlášeným příspěvkům do diskuse. Potenciální účastník se tedy stane členem stolní filosofické společnosti, pokud na základě informací z pozvánky na seminář skutečně přijede.