Dále odkazujeme na STANOVY Stolní filosofické společnosti – Horní Blatná z 22.8.2007 a

předáváme slovo odbornému garantu 14.semináře SFS-HB Petru Magliovi:

Téma navazuje na minulý wittgensteinovský seminář a odkazuje k autorům, kteří své filosofické dílo završili knihami:

1. 

Karl Jaspers: Šifry transcendence. Vydalo nakladatelství Vyšehrad, Praha 2000 (překlad V.Zátka z 3.vyd.Mnichov 1977)

2.

Jan Sokol: Etika a život / Pokus o praktickou filosofii. Vydalo nakladatelství Vyšehrad, Praha 2010

3.

15.seminář je výroční

Názvem tématu 15.semináře SFS-HB též odkazuji na světový bestseller ideového zakladatele našich seminářů Milana Machovce (1925 – 2003), totiž na název jeho nejslavnější knihy Ježíš pro moderního člověka. Milan Machovec byl naším ideovým zakladatelem, protože jeho kniha Filosofie tváří v tvář zániku byla v roce 1998 tématem našeho 1.semináře SFS-HB – viz http://www.blatna-cz.com/vypis.php?action=1998

Ad 1.

Kniha Šifry transcendence obsahuje 8 přednášek tak, jak je Jaspers odpřednášel s poctivou snahou, aby mu posluchači rozuměli – je myslím praktickou odpovědí na otázku, čím se filosofie liší od vědeckých disciplín nebo od teologie.

V knize je 2-stránkový doslov: Hans Saner, 15.ledna 1970, kde autor vysvětluje, že knížka obsahuje text Jaspersovy poslední přednášky, která se konala v letním semestru 1961 a vznikla přepisem magnetofonových nahrávek, protože pro Jasperse (1883 – 1969) byla filosofie vždy in statu nascendi (bezprostřední filosofická reflexe), anebo už dál neexistovala.

V knize je na str.9 až 37 úvodní studie: Miloš Havelka: Karl Jaspers – Život a dílo, rozdělená do částí Otázka viny (1946 – dílo K.J., které ovlivnilo průběh Norimberského procesu s nacisty a dodnes je aktuální k vysvětlení totalitarismu), Situace doby a problém existence, Původ a východiska (životopisná data a přehled prací K.J.), Věda a filosofie: Problém pravdy, Dějiny filosofie, Filosofie náboženství – cituji ze závěru úvodní studie:

„Jádro Jaspersovy filosofické víry tvoří koncept transcendence (jakožto původu veškerého bytí) a učení o šifrách (jakožto symbolech), jejichž prostřednictvím existence zakouší to, co ji přesahuje.

Ad 2.

Jan Sokol (narozen 1936 v Praze) své dílo jistě ještě nezavršil, nicméně svou předešlou filosofickou prací (za totáče se živil jako programátor ve VÚMS) se dopracoval ke knize Etika a život, kterou uvádí třemi citáty:

Jak máme žít?  Sókratés

Máš snad něco, co bys nebyl dostal? (První list Korintským)

Svět a život jsou jedno (Wittgenstein)

Autor svoji knihu začíná takto: „Jako praktická se počínaje Kantem označuje ta část filosofie, která se zabývá jednáním, rozhodováním a hodnocením. Proti ní stojí filosofie teoretická, jež se zabývá bytím a poznáváním toho, co jest. Ptá se tedy na to, co je a není, kdežto v praktické filosofii jde o to, co je dobré a špatné, co má a nemá být. Toto základní rozlišení samo pochází ovšem už ze starověku.“

Ad 3.

Sazba knihy Ježíš pro moderního člověka připravená k vydání v nakladatelství Orbis 1969 byla rozmetána, první oficiální vydání česky se uskutečnilo až 1990 Praha – Orbis.

Mezitím: 5 vydání německých 1972 až 1980, 2 vydání italská 1973,1974 a španělská 1974, 1976, 1 vydání holandské 1973, korejské 1974, anglické 1976, americké 1976, jugoslávské 1977, francouzské 1978, japonské 1980, švédské 1983, brazilské 1989.

Druhé oficiální české vydání Jiří Tomáš -  Akropolis, Praha 2003.

Petr Maglia

Odborný garant 15.semináře SFS-HB