Úvod
Seminář 2000
Příspěvek k tématu M.BUBER: Cesta člověka

Příspěvek k tématu M.BUBER: Cesta člověka

  Petr Maglia   21. června 2000   Ukázat komentáře

Příloha 3.pozvánky z 21.6.2000

Co mě ještě napadá k M.Buberovi (a k mému tématu POKORY u I.Klímy)

V r.1994 vydalo nakladatelství Votobia v Olomouci útlou knížtičku – 77 stran formátu A6 čerstvého překladu textu přednášky vzniklé v r.1947 - M.Buber „Cesta člověka podle chasidského učení“.

Když jsem odložil předsudek o ortodoxnosti chasidského učení (mistickoreligiózní hnutí východoevropského židovství z 18.století), zbyl dojem, že chasidi jsou zvláště přemýšliví. Praktické rady ke smysluplné existenci jsou obsaženy v šesti stupních:
I.
I. Sebeuvědomění – odpověď na otázku Boha k Adamovi „Kde jsi?“: Abychom unikli odpovědnosti za prožitý život, budujeme si z bytí nástroj k ukrývání…Rozhodné uvědomění si vlastní situace je začátkem cesty…Rozhodujícím je však jen tehdy, pokud vede k Cestě. Protože existuje též neplodné uvědomování, které nevede nikam jinam než k sebetrýznění, zoufalství a ještě hlubšímu zamotání...Jest zvrácené sebeuvědomění, které nepovzbudí člověka k obratu a nenavede ho na cestu, ale představí mu obrácení jako beznadějné a tím jej žene tam, kde se změna již stává zdánlivě úplně nemožnou a člověk může dále žít jen z moci démonické pýchy, pýchy zvrácenosti.
II.
II: Zvláštní cesta – několik příkladů toho, že víru ve smysluplnou existenci (= v Boha?) každý musí najít na své cestě…příroda potřebuje člověka, aby s ní učinil to, co nemůže žádný anděl: posvětil ji… „Vše co učiníš, může být cestou ke mně, pokud to děláš tak, že tě to ke mně vede.“
III.
III. Rozhodnost – „Všechno, co chce učinit tvá ruka, dělej vší svou silou.“tj. se sjednocenou duší.
IV.
IV. Začít u sebe: Příčinou každého konfliktu mezi mnou a mými bližními je, že neříkám, co si myslím, a nečiním to, co říkám…A tak se svými rozpory, se svou lží problábolíme své konfliktní situace a odevzdáme jim nad námi moc, až nás úplně zotročí. Odtud nevede jiné východisko než skrze POZNÁNÍ změny: vše závisí ode mne, a skrze VÚLI k ní: chci se napravit.
V.
V: Neobírat se sebou: K čemu poznávat sebe, k čemu volit svou zvláštní cestu a k čemu vést svou bytost k jednotě? Ne kvůli sobě. U sebe začít, ale neskončit při sobě, vyjít ze sebe…Každá duše se má poznávat, očišťovat, zdokonalovat, ale ne kvůli sobě, ani kvůli svému pozemskému štěstí, též nikoliv kvůli své nebeské blaženosti, nýbrž pro dílo, které má uskutečnit na Božím světě.
VI.
VI. Tam, kde člověk je: Je něco, co lze najít na jediném místě na světě. Je to velký poklad, možno ho nazvat naplněním bytí. A místo, na kterém se dá najít tento poklad, je tam, kde se člověk nachází…Udržujme posvěcený vztah s malým světem, jenž nám byl svěřen, a v tom okruhu stvoření, s kterým žijeme pospolu, pomáhejme posvátné duševní substanci dosáhnout dokonalosti. Vytvořme na tomto svém místě prostor pro Boží přebývání, a pak nechme Boha (víru ve smysl) vstoupit dovnitř.

Petr Maglia

blog comments powered by Disqus