Úvod
Aktuality
Zpráva z 10.semináře SFS-HB z 27.7.- 29.7.2007

Zpráva z 10.semináře SFS-HB z 27.7.- 29.7.2007

  Petr Maglia   06. září 2007   Ukázat komentáře

V Kladně dne 3.9.2007

 

Petr Maglia: Zpráva z 10.semináře SFS_HB

konaném 27.7.- 29.7.2007

na téma Vyrovnání s minulostí

 


Resumé:


Soustředěná atmosféře chalupářského hostince „U Magliů“, kde zásluhou častého deště bylo posezení u krbu ještě útulnější, osvěžující vodu horského koupaliště na celém těle zakusili jen odvážní jedinci, jiným chyběl ukradený sníh ve Sněžných jamách pod Blatenským vrchem, zázrak oběda se pak pro všechny konal v kolibě „U medvěda“, tím vším a dalším bylo možné úžasné nasazení všech zúčastněných, takže


program desátého semináře stolní filosofie byl naplněn!


 


Téma oslovilo ostřílené borce stolní filosofie, noví stolní bojovníci přispěli na dálku. Hrdé diplomy, spojené s doživotní vědeckou hodností „Člen SFS-HB“, si udělila po zásluze Vědecká rada oboru stolní filosofie ve složení:


 


Původní kádr: Helena Bulková, Dana Dostálková, Petr Hrassky, Jana Magliová a Petr Maglia, Pavel Maglia, Michal Maglia, Michaela Moravcová a Karel Moravec, Jakub Pinta, Antonín Šolc, Barbora Úlehlová a Josef Úlehla.


Nová krev: Michal Bureš a mnoho příspěvků měla řada fyzicky nepřítomných.


 


Z průběhu seminárního setkání zaznamenáváme


(kompletní studijní materiál včetně digitální fotodokumentace je váženým zájemcům k dispozici v archivu SFS-HB v kanceláři společnosti, kompletní archiv od r.1998 všech dosavadních textů a vybraných snímků je k nalezení na   www.blatna-cz.com )


 


Pátek


V pátek se účastníci postupně ze všech stran sešli v chalupě „U Magliů“, aby se po tradičním přivítání a nezbytném ubytování seskupili u krbu a odborný program propuknul.


 


Program: Bilancování – rok života s tématem „Vyrovnání s komunistickou minulostí“


 


Prvním bodem programu byl tradiční pokus o bilancování, tentokrát však odborný garant Petr Maglia konstatoval, že jím před rokem navržené téma „Vyrovnání s minulostí“ (viz „Zpráva z 9.semináře SFS-HB“ a „Úvodní slovo k tématu“ z 7.11.2006) bylo reflektováno nejen obeslanými stolními filosofy a příznivci stolních hovorů, ale téma bylo velmi silně diskutováno i o stolních aktivitách neinformovanou veřejností a médii jako „Vyrovnání s komunistickou minulostí“, takže si garant blahopřál k tomu, že po celý rok držel prst na tepu doby v Česku, a přítomným připomněl následující „dobré zprávy“, vztahující se k reflexi komunistické minulosti:


-          Zpráva 57 z 15.5.2006 (která byla pro garanta původním podnětem) o tom, jak se Vlastimil Tlustý v rozhovoru pro Lidovky vyjádřil ke svému vstupu do KSČ v roce 1985, že svými názory nikdy komunistou nebyl (dobrá zpráva byla nabídkou reakce čtenáře, kterou Lidovky nepublikovaly).


-          Zpráva z 16.11.2006 o tom, že laskavý příznivec stolní filosofie Ladislav Hejdánek, (profesor UK a vážený filosof protestantské orientace, 2x mluvčí Charty 77, atd.) v reakci na vyhlášené téma 10.semináře SFS-HB sděluje, že právě předal nakladatelství Academia novou předmluvu k třetímu vydání v češtině základní doporučené knihy k tématu od Karl Jasperse „Otázka viny“; měli jsme tak možnost v předstihu číst předmluvu knihy s vročením 2006, distribuované počátkem roku 2007. Pro garanta tématu byla obrovskou posilou slova předmluvy „Člověk a jeho dluhy“, v níž na konci prof.Hejdánek říká:


 


 


Často se dnes u nás ozývají hlasy, že jsme se dosud nevyrovnali se svou minulostí (rozumí se komunistickou). To je nepochybně pravda; ale co to vlastně znamená? Chceme celý problém zjednodušit a omezit jen na to, že jsme trestně nepostihli většinu kriminálních činů, jichž se dopouštěli představitelé prolhaného a zločinného režimu? Nebo to snad ještě rozšířit na vyvození politických a některých majetkoprávních důsledků jako nápravy toho, co se stalo? Kdo si může myslet, že by něco takového bylo stačilo, i kdyby vůle k tomu byla mnohem silnější? Kdo může mít iluzi, že by to mohlo pro naši mravní a duchovní úroveň přinést něco podstatného, tj. něco významného pro skutečnou nápravu jednotlivců i společnosti? Ten základní problém totiž vůbec nespočívá v něčem, co lze řešit soudně nebo nějakými právními nebo organizačními opatřeními. Jaspers má naprostou pravdu, když zdůrazňuje, že „pro nás všechny – jako pro jednotlivce – platí: nechceme se jenom tak snadno cítit nevinní, nechceme litovat sebe samy jako oběti neblahého osudu, nechceme očekávat pochvalu za utrpení, nýbrž chceme se sami sebe ptát, neúprosně si sami pro sebe ujasňovat: kde jsem cítil falešně, myslil falešně, jednal falešně – chceme hledat vinu tak dalece, jak jen je možno, u sebe a ne ve věcech nebo u druhých …“ Je nedůležité, že to původně napsal jako Němec Němcům. My to dnes musíme číst jako poselství člověka, určené také osobně nám, chceme-li být zase „lidmi“ v pravém slova smyslu, tedy každému z nás, kdo prožil třeba jen poslední roky toho debaklu, který si stále ještě přisvojoval jméno „socialismu“ a dokonce „demokracie“.


-          Zpráva 75 z 15.12.2006 z Hospodářských novin s obrázkem vážné dívky, které na krku na špagátě visí papndeklový transparent s nápisem:


Už nemusíte trpět, že jsme se za normalizace udávali, budu trpět za vás.


-          Zprávy 78, 79, 80 o článcích k 30.výročí lednového vzniku Charty 77, kde byla připomínána nutnost vyrovnání s komunistickou minulostí, garantovi se podařilo protlačit myšlenku analogie viny Čechů na komunistický režim s vinou Němců za nacistický režim do nejčtenějšího celostátního deníku MF Dnes 11.1.2007 – Fórum čtenářů:


Co zbylo z Charty


S ohledem na mnohá dostatečně připomenutá pozitiva je článek Bohumila Doležala "Co zbylo z Charty" (MFD 6.1.), o neblahém příspěvku Charty 77 k dnešnímu společenskému marazmu, dobrou připomínkou úkolu pro intelektuály, který pak snad vezmou za svůj nejen burani - vyrovnání se s komunistickou minulostí. Otázku viny Čechů za komunistický režim lze promýšlet analogicky k otázce viny Němců za nacistický režim, k tomu právě znovu vyšla v Academii slavná útlá kniha - Karl Jaspers „Otázka viny“.


-         V související diskusi o Chartě 77 byl garant soukromě podpořen významným samizdatovým autorem, publicistou a etikem MUDr.Petrem Příhodou, který 24.1.2007 navrhnul doplnění základní literatury k tématu o knihu, která znamenala rozšíření problematiky o analýzu zkušeností z přechodu společnosti z totality do demokracie:


Gesine Schwanová: Zamlčovaná vina - Ničivá moc dvojí morálky  (Originál: Politik und Schuld 1997, překlad 2004: Veronika Dudková, 320 stran, 23,5 x 16cm)


-         Zpráva 81 z 13.2.2007 o článku v Hospodářských novinách, kde při kritice Českých lvů napsal Petr Fischer o Česku:


V zemi bez reflexe - novinářů, politiků, umělců - je možné všechno. Je to země zaslíbená nejprimitivnější politické kultuře, kde se v parlamentu místo ostrých rétorických střetů vyměňují přihlouplá sprostá gesta, ponižující jejich příjemce i autory. V zemi bez reflexe nikdo nikoho neposlouchá, pravda (politická, estetická, etická) nepotřebuje podporu v boji argumentů, střetu názorů, otevřeném konfliktu ideologií. Rozhoduje už jen čirá vůle k moci, kterou reflexivní proudy zbytečně otravují a zdržují.


-         Zpráva 84 z 20.3.2007 o wokrshopu Společnosti Bernarda Bolzana pod názvem "Reflexe komunistické minulosti v České republice a v Německu", šlo o pracovní setkání partnerů, jimiž byly z Německa: Německo-česko-slovenská společnost, Berlín; České centrum, Berlín; Institut Hannah Arendtové, Drážďany; Fórum pro soudobé dějiny, Lipsko a zainteresovaní novináři z Německa. Účast pro garanta znamenala věcnou podporu ideje čerpaní nahromaděných německých zkušeností z přechodu společnosti od totality k demokracii


-         Zprávy z konce března do 3.května 2007 se týkaly boje o zřízení ústavu národní paměti.


Konečné vítězství ve formě Ústavu pro studium totalitních režimů


 garant považuje za otevření možnosti vyrovnávání se s komunistickou minulostí vzdor společenské ne-poptávce.


Boj na úrovni vedení České archivní společnosti garantovi připomínal počátek normalizace 1969 (Zprávy 88 a 89), zklamáním pro garanta byly postoje jemu blízkých osobností (Václav Bělohradský, Jiří Ješ, Petr Pithart, Petr Příhoda, Jiří Pehe, z části i Bohumi Doležal)


-         Zpráva z 15.5.2007 o obtížně publikovaném článku pátera Václava Vacka (farnosti Letohrad, vikariátu ústeckoorlického, diecéze královéhradecké), který svědčí o aktuálnosti tématu pro katolickou církev:


Vyrovnání s vlastní minulostí


Opět se mluví o vyrovnání - nevyrovnání církve s její hříšností. … Pokládáme za správné, aby nacisté přiznávali dětem: „Uvěřil jsem Hitlerovi, byl jsem v SS, byl jsem v nacistické straně" a komunisté: „Byl jsem v KSČ, milicionář, v StB ..." Proč jsme na sebe méně nároční? Naše maminka nám říkávala: „Děti, budeme si říkat pravdu" a „Neberte si příklad z toho, co s tatínkem děláme špatně". … Naše spolupráce se zlem nebude promlčena. Ježíš nepřišel s tlustou čárou, ale vyhledává hříšné. Na naše selhání nejsme sami. Zavraždili jsme Mesiáše a Bůh na nás nezanevřel. Apoštolové selhali a sami to o sobě rozhlásili po celém světě. Nikdo nic netutlal. Nám, kteří zakoušíme milosrdenství Boží, je lehčí přiznat nevábnou pravdu o sobě. … Nepodceňujme spolupráci s komunistickým režimem. Vím, že je mezi spolupracovníky StB rozdíl, ale nezlehčujme svazky o jejich spolupráci. Někdo spolupracoval vědomě a někdo nevědomě (z naivních vytáhli kdeco, zbytečné povídání škodilo jiným). Jediný estébák se mi nepřišel omluvit, ale nepřišel ani jediný kněz, který na mne donášel. Jakou zkušenost máte vy? … Dodneška jsme poznamenaní minulým režimem, jsme přikrčení, předposranost se stala naší národní vlastností, nepříjemné věci zatajujeme. Potřebujeme si přiznat pravdu a říkat ji dětem. Jinak je nepřipravíme na střet se zlem. Častokráte jsme mlčeli ke zlu. Potřebujeme se narovnat, zbavovat se strachu, pěstovat si statečnost, učit se z chyb jiných i vlastních, učit se, jak si vzájemně říkat pravdu bez vlastního povyšování. … Jeden starý řeholník si posteskl: „Na kající pouť na Velehrad jsme ze dvou vikariátů jeli s Františkem Lukešem jen my dva" (ti co spolupracovali, zůstali doma).


-          Zprávy 94 z 12. a 20.6.2007 o referendu k umístění radaru USA v Brdech garant vnímá mimo jiné jako nedostatek demokratických ctností a nevyrovnání se s komunistickou minulostí ze strany odpůrců radaru, garantovi se podařilo v Hospodářských novinách z 20.6.2007 alespoň na stejném místě jako stoupenci radaru oslovit čtenáře takto:


Nač stát, stačil by statistický úřad


Kdybychom přijali představu Dany Makové o tom, jak má fungovat zastupitelská demokracie (viz dopis Ví prezident, že radar nechceme?; HN 12. června), mohl by nahradit demokratické instituce státu statistický úřad.


Ten by vydával zprávy o rozložení názorů lidí na různé problémy, jejichž řešení by potom státní úředníci realizovali dle závazného většinového názoru. V duchu této logiky dodávám, že zastupitelská demokracie je zbytečně drahá, v době internetu by se občané mohli v referendech vyjadřovat ke všemu.


Podle mého názoru je referendum opakem zastupitelské demokracie. Je to něco jako vláda ulice. Obhajuji zastupitelskou demokracii jako systém otevřený tvůrčímu úsilí občanů. Jeho cílem je zajistit svobodu, spravedlnost a solidaritu prostřednictvím zástupců, kteří jsou zvoleni na základě získané důvěry.


Občané mají mít samozřejmě kdykoliv možnost projevit přání vyměnit své zastupitele, pokud ztratí jejich důvěru. To ale není totéž jako chtít rozhodovat za ně!


-          Zpráva z 18.6.2007 je připomínkou stálého mezinárodního významu tématu: Právě bylo dosaženo shody o financování společného soudního tribunálu Kambodže a OSN, který s mandátem do poloviny roku 2009 má posoudit zločinný režim Rudých Khmérů, který vyvraždil cca 2 mil.obyvatel, tedy polovinu Kambodžanů;


 dle zprávy HN z 1.8.2007 před tímto soudem je první představitel režimu, jeho proces by měl začít příští rok, další významní obžalovaní se nepředpokládají.


 


Po uvedeném bilancování roku s tématem semináře následovalo bouřlivé vyjasňování pojmů vyrovnání s minulostí resp. vyrovnání s komunistickou minulostí, které přispělo ke zklidnění fyzickým vyčerpáním. Unavení stolní bojovníci, před ukončením programu pátečního večera a rozložením se do sekcí s rozdílnou zdatností, stačili ještě projednat program na sobotu dle příspěvků, většinou již přístupných na www.blatna-cz.com .


 


 


Sobota


V počátcích soboty proběhly tradiční peripetie s příjemně nepovinnou účastí, zahrnující rozvleklé snídání v narůstající společnosti probouzejících se účastníků, gradující výletem s osvěžujícím horským plaváním pro zvláště odvážné, zatímco jiní postoupili do bývalých sněžných jam pod Blatenským vrchem (sníh nebyl kvůli žádné zimě a horkému jaru, nebo kvůli změně mikroklimatu jámy při krádeži sněhu Němci koncem minulého léta) a vrcholící prvním poledním posilujícím nápojem k obědu v kolibě U Medvěda.


 


V soustředěné atmosféře chalupářského hostince „U Magliů“ pak následovala vlastní seminární práce s následujícím obsahem v chronologickém pořadí diskutovaných příspěvků:


 


Petr Maglia: Úvodní slovo garanta


(zatím všechny texty na téma vyrovnání s minulostí jsou k reflexi komunistické minulosti)


Petr Maglia: Vyrovnání s komunistickou minulostí


Dana Dostálková: Vina, odpovědnost a svoboda


Josef Úlehla: Vyrovnání s komunistickou minulostí - VYSKOMIN


Veronika Mistrová (četl Maglia P.): Hlasitý dialog s Pepou Úlehlou


Václav Bělohradský (četl Maglia M.): K diskusi se dostavit nemohu, ale ...


Petr Hrassky: Zkušenosti z života v Německu, celosvětové souvislosti (náboženství, výchova dětí)


Karel Moravec: Vyrovnání a vyrovnávání (jedinec a skupina)


Mojmír Kovář (četl Maglia P.): K diskusi (vina a ÚPN)


Anna Hogenová (četla Magliová J.): K diskusi


Miro Klobučník (četl Maglia M.): Pohled ze Slovenska


Ladislav Hejdánek (četl Maglia M.): K diskusi


 


Vřelá slova prof.Hejdánka zastavila bouřlivou diskusi všech se všemi, protože „ … je stále mnoho lidí, kteří mají za to, že se ze svých vin vyváží tím, že pošpiní všechno, co se jim zdá připomínat jim je a ukazovat, že bylo možno hledat cestu, jak obstát (třeba i po předchozích chybách). Velmi často se můžeme dokonce i u jinak velmi respektabilních lidí setkávat s jakousi vnitřní (poněkud ovšem plebejskou) potřebou vyzvednout některé nedostatky a chyby právě u lidí nejlepších. Tady je třeba si uvědomovat vždy znovu, že je velmi těsný přechod od přísné a naprosto nezbytné kritičnosti k počátku zneužívání kritiky k upadlé a plebejské nivelizaci všech a všeho.“


 


Také pro pokročilou dobu se přítomní dohodli, že věnují nedělní dopoledne ještě diskusi k poslednímu příspěvku programu:


Gesine Schwanová (interpretuje Maglia): Příspěvek knihy k reflexi komunisitcké minulosti v Česku


 


Tím se prostor otevřel k obvyklému závěru pracovní části – k volbě odborného garanta příštího semináře, tento bod programu garant označil netradiční formulací:


Pokus o společnou zprávu, a jak dál s insigniemi SFS-HB


Přítomní byli zaskočeni návrhem Petra Maglii po deseti letech ukončit setkávání se jako Stolní filosofická společnost – Horní Blatná: „Označení předseda přípravného výboru a všech stálých orgánů mi dlouho připadalo vtipné, ale všichni jsme se za ta léta posunuli dál, zvážněli jsme, vážné úsilí věnujeme profesionálním aktivitám, přitom musíme mít čas pro své blízké, odpovědností je příliš, než abychom si připouštěli další kolektivní za stolní filosofii, to nejsme ochotni manifestovat.


 


 Aby další diskusí nedošlo k ohrožení společenské části programu, bylo projednání závěru také odloženo na nedělní dopoledne („Ráno moudřejší večera“) a hluboko po půlnoci se přítomní odebrali za zeď do hostince „U Pilota“, kde propuknul a podařil se poslední bod sobotního programu:


Tradiční ples stolní filosofické společnosti ve všech dostupných prostorách a exteriérech


 


 


Neděle


Disciplinovaně hned po desáté se přítomní soustředili na odložený příspěvek:


 


Gesine Schwanová (interpretuje Maglia): Příspěvek knihy k reflexi komunisitcké minulosti v Česku


(Význam náboženské víry, Víra v demokracii, Odpovědnost jedince v rámci státního režimu a zamlčovaná vina, Poválečné zkušenosti s demokracií v Německu, Budoucnost demokracie)


 


Závěr – volba odborného garanta příštího 11.semináře


V neděli po vyčerpání odborného programu tým pozůstalých stolních bojovníků projednal nepříjemný návrh Petra Maglii ze sobotní noci a dospěl k řešení uspořádání další činnosti Stolní filosofické společnosti – Horní Blatná, které uspokojilo navrhovatele i přítomné a které je uvedeno v příloze 1 tohoto zápisu. Tím se zprůchodnil standardní závěrečný akt semináře – běžným způsobem (naposled před zavedením nového uspořádání další činnosti SFS-HB) byl jednohlasně veřejnou volbou zvolen:


 


Josef Úlehla odborným garantem 11.semináře SFS_HB


pro rok 2008, který se bude konat od pátku 25.7.2008


 


 


 


Vše bylo slavně dovršeno – halelujá !!!


 


 


Petr Maglia za Užší kruh SFS-HB


 


 


Přílohy:


Diplom – pro účastníka 10.filosofického semináře SFS-HB


 


 


Příloha 1: Užší kruh SFS-HB: Stolní filosofická společnost - stanovy, 2 strany A4

blog comments powered by Disqus